Ottův slovník naučný/Ondřejov
| Ottův slovník naučný | ||
| Sv. Ondřeje řád | Ondřejov | Ondřejoves |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Ondřejov |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 773. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Ondřejov (rozcestník) |
|
| Související články ve Wikipedii: Ondřejov, Ondřejov (okres Pelhřimov), Ondřejov (Pláně), Ondřejov (Rýmařov) |
|
Ondřejov: 1) O., Vondřejov, starobylé městečko na úpatí hory Mandy, v hejtm. českobrodském, okr. černokosteleckém, má 143 d., 797 ob. č. (1900; r. 1890 napočítáno 849 ob.), far. kostel sv. Šimona a Judy (již ve XIV. stol. far.), 3tř. šk., pš., telegraf, četn. stanici, čtyři výroč. trhy, cihelnu a vedle drobných řemesel kvete zde kamnářství a hrnčířství. R. 1892 vystavěl zde prof. J. Ježek z Prahy »Kneippovnu«. Krajina zdejší pro svou romantickou polohu bývá navštěvována za letní doby touristy zejm. z Prahy. Směrem k Střimelicům dobývá se stříbrná ruda. Za nejstarší doby dolováno na stříbro na hoře »Mandě« horníky přišlými sem až z Mantovy, odkud hora »Manda« má své pojmenování. Na temeni hory (také »Kalvárie« zv.) postavil r. 1843 ondřejovský farář Václav Horáček »Památník« ke cti pluku akademického, v r. 1800 z Prahy do Budějovic proti Francouzům spěchajícího. V letech 70tých XIX. stol. založené vápenice zašly nedostatkem kommunikačnich prostředků. Nedaleko městečka studánka »Neřádovka« s léčivou vodou. Do r. 1891 konávaly se zde každoročně voj. manévry. Znak měst. (vyobr. č. 2956.): v modr. štítě na zel. trávníku stříbr. měst. zeď se stínkami, branou otevřenou a mříží vyzdviženou; za zdí vypínají se dvě stříbrné čtverhrané věže s cihlovými střechami a zlat. makovicemi, mezi nimi pak nad branou stojí sv. Ondřej s křížem. Kdy a od koho O. založen, neznámo. Jméno samo upomíná na pány z Dubé, kteří již za starodávna v sousedství sídlili a vykonávali podací v kostele ondřejovském. R. 1444 dostalo se městečko k panství hradeckému. Tehdy měl kostel utrakvistického faráře a teprve r. 1778 dosazen sem farář katol. Kostel častými opravami pozbyl svého starobylého rázu. (Srv. »Zl. Praha«, 1897, str. 430.) — 2) O., ves t., hejtm. Kralovice, okr. Manětín, fara Křečov, pš. Plasy; 24 d., 135 ob. č. (1890). Ves založena od Ondřeje Trojera, opata kláštera plasského. — 3) O., ves t., hejtm. a okr. Pelhřimov, fara Božejov, pš. Lipkova Voda; 30 d., 195 ob. č. (1890), opodál popl. dvůr Holakov.
4) O. (Andersdorf), ves na Moravě, hejtm., okr. a fara Rymařov; 1tř. šk., pš., telegraf (v místě). — 5) O. (Andersdorf), ves t., hejtm. a okr. Šternberk, fara a pš. Beroun; 57 d., 476 ob. n. (1890), 1tř. šk., pš., telegr., železn. stanice na trati Olomouc–Opava, továrna na hedvábné zboží, ložisko žel. rudy a zřídlo »ondřejovské alkalické kyselky«, která se rozesílá do světa, a lázně četně navštěvované.