Ottův slovník naučný/Olivetská hora
| Ottův slovník naučný | ||
| Olivětín | Olivetská hora | Olivetský |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Olivetská hora |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 734. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Olivová hora |
|
Olivetská hora (lat. Mons Oliveti, arab. Džebel et Túr), vrch východně od Jerusalema ležící, nazvaný tak patrně dle množství oliv tam rostoucích, podle skutků Apoštol. 1, 12 místo nanebevstoupení Páně, kdežto dle svědectví Lukášova (24, 50) byla místem tím Betanie, malá obec na vých. straně O-ké hory. O. h. jest výběžek rozvodí mezi mořem Středozemním a Jordánem a od Jerusalema jest oddělena údolím Kidronu; sama skládá se z křídového vápna a dělí se ve tři vrcholíky, z nichž nejsevernější Karm-es-Sajad měří 828 m a za starých časů slul Viri galilaei (mužové galilejští), poněvadž tam hosté galilejští rozbili svoje stany; nejnověji zbudována tam byla malá kaple. Prostřední, jen 805 m vysoký, pokládá se za vlastní místo nanebevstoupení a už za časů Dávidových byl uctíván jako posvátný. Císař Konstantin dal tu zbudovati basiliku a již tenkráte ukazovali tam stopy posledních šlépějí Kristových. V VII. stol. vystavěl zde Modestus kulatý chrám, jejž pobořil v XI. věku Hahem, načež křižáci zde znovu zbudovali r. 1130 veliký kostel. Ten však již v XVI. věku byl pobořen, až r. 1835 vystavěna zde uprostřed velikého dvora malá osmihraná mešita, uprostřed níž leží podlouhlý mramorový balvan s otiskem prý pravé šlepěje Spasitelovy. Ve dvoře křesťané zbudovali oltáře a v určité dny smějí zde býti slouženy mše svaté. Nedaleko jest klášter dervišů, bývalý to klášter augustiniánský. Na záp. úpatí při údolí Kidronu je náhrobní chrám P. Marie, o něco výše zahrada Getsemanská a místo, kde Ježíš plakal nad Jerusalemem (Luk. 19, 41.). Vedle sousední vesnice muhammedánské Kefr et Túr stojí ruský kostel. Na jih O. h. prodlužuje se ve třetí vrcholík Džebel Batn el-Hava, 770 m vys., kde prý Šalomoun klaněl se cizím bohům. Na jeho záp. svahu leží arab. vesnice Silvan (Siloah). — V umění výtvarném O. h. slove plastické znázornění modlitby Páně v zahradě Getsemanské s kalichem utrpení, těšícím andělem a spícími učenníky. Podobné výtvory skulpturní bývaly umísťovány ve středověku v kostelích, později i mimo ně, zvláště na křižovatkách cest.