Odkolek z Ujezdce, příjmení starožitného rodu, prvotně vladyckého, jenž se psal po Velkém neb Hořejším Újezdci u Luštěnic (v okolí Ml. Boleslavě). První (mimo ovšem vymyšlené předky), který se tak psal, byl r. 1383 Mikuláš, jenž držel r. 1398 Nasedlnici. R. 1405 žil Jaroš a r. 1438 bratří Petr a Jaroš. Synem snad jednoho z nich byl Jan, jenž si r. 1454 vyprosil odúmrť v Ujezdci, Lhotě a Hněvanovicích po n. Zdislavovi, ale žil tehda také Petr, jenž držel r. 1459 nějaký statek ve Vlkavě. Odtud až do XVI. stol. není o nich paměti. Na počátku téhož století žil Jan († 1542), jehož synové z dvojího manželství (2. manž. Dorota z Vartemberka) byli Jiřík, Jan, Vilém, Petr, Václav, Jaroš, Adam a Bedřich a Petr († 1544), jehož statek Semčice dostal se dcerám Elišce a Markétě. Po Janovi zůstal statek Pěčice s pustým Újezdcem, který starší synové r. 1544 prodali. Potom seděli jen na drobných statcích. Jiří († 1560) seděl ve Strakách. Jan zemřel brzo po něm, Vilém seděl (1558—1571) v Zerčicich, byl hejtmanem na Benátkách a vyženil ok. r. 1574 statek Horní Malobratřice s Mandalénou roz. Malobratřickou z Řehce, po čemž r. 1576 Litkovice prodal. Po Petrovi Straníkovi z Kopidlna dědil čásť statku Třevackého, v 1. 1585—1588 držel Obruby a zemřel na konci téhož století. Petr, bratr jeho, koupil r. 1565 Postolov a Újezd a zemřel před r. 1573, zůstaviv z manž. Hedviky z Borovnice potomstvo. Jaroslav vyženil s Majdalénou Žitovlickou ze Slivna († 1580) statek Obědovice a zemřel por. 1593. Adam († 1590) převzal po bratru (1573) Postolov, jejž však prodal. Bedřich koupil r. 1572 statek Temenici na Moravě, r. 1578 Budíkov a r. 1583 Radomilov a zemřel ok. r. 1595. Jmění jeho dědil po něm Jan starší. Z potomstva bratří těchto známi jsou Jan, Jiřík a Mikuláš, synové Petrovi (1586), a Jan, syn Adamův (1590). Jan starší (tuším, Petrův syn) dědil po strýci Bedřichovi, přikoupil Šilperk (1602) a Bludov (ok. 1613). Po jeho smrti ujal se těch statků strýc Jan (nejmladší), který se 0 ně se strýci porovnal, avšak po r. 1620 všechen statek propadl a ze země ujel. Jan mladší oženil se (1587) s Esterou Kravařskou z Tvorkova a seděl napřed v Malých Hošticích u Opavy; později držel Malobratřice, r. 1601 —1603 Hradeček, r. 1604 1 Branžež a Zakopanou. Prodav Malobratřice, držel Jablonnou s Novým Falkenburkem zástavně, koupil r. 1615 statek Horní Valtinov a ok. r. 1618 koupil Lublice a Moravici v Opavsku. Zůstav císaři věren prodal r. 1624 Valtinov (který mu omylem zabrán). Zůstala po něm vdova Aléna Valdovna ze Šenfeldu a synové Jaroslav, Erazim a Václav David, z nichž tito dva ještě r. 1658 ve Slezsku zůstávali. Kromě těchto Janů připomínají se Václav (r. 1603 na Vlčím Poli), Jindřich (r. 1613, neb Jan Jindřich, jenž r. 1623 všeho jmění odsouzen) a Vladislav (r. 1615 na Vlčím Poli, které pak Jindřich zdědil a r. 1623 prodal). Jaroslav (syn Janův) sloužil Karlovi ze Žerotína, zůstával r. 1629—1630 v Brandýse n, O. a v 1. 1631—1632 držel Sudličkovou Lhotu. Zemřel ok. r. 1641 zůstaviv syna Albrechta, jenž koupil r. 1655 Litič, r. 1672 jej prodal a nějaký rok potom zemřel. O Janovi, hejtmanu kraje litoměřického, vypravovalo se, že za saského vpádu byl od nepřítele jat i s dvěma dcerami, řetězy spoután a tak po tři měsíce vězněn, až se 8000 tolary vykoupil, neméně pak, že před lidem švédským ze svého vydrancovaného statku ujel a v lesích se skrýval. Předkem pozdějších Odkolků A. české pošlosti byl Vilém Jindřich, syn Salomény Odkolkové ze Mnétic, která r. 1628 statek Sedlec prodala (r. 1620 měl jej Vladislav O.). Týž koupil r. 1638 Mžany, r. 1644 Barchov a byl tehda panství Liechtenšteinských regentem, později kr. radou a soudcem kom. soudu a naposled vrchním nad kr. statky. Manželka jeho Eliška Polyxena roz. Hornatecká z Dobročovic koupila r. 1644 Třesovice a oba r. 1662 Humburky, jež však (r. 1668) prodali Marii Alžbětě Odkolkové z Kotvic. Vilém prodav r. 1675 Barchov, majestátem daným 1. ún. 1680 povýšen do panského stavu a erb jeho rozhojněn. Na štít křížem rozdělený dostal do 1. a 4. pole starý erb (půl kozorožce ve zl. poli), do 2. a 3. zlatý pruh příčný v černém a do prostředku štítu zeleného draka prabáby své Doroty z Vartemberka. Nad štítem měl dvě helmice, na pravé křídlo svrchu zlaté, od zpodu černé, na levé brněnou ruku s mečem. Zemřel 30. pros. 1681. Synové jeho byli: 1. Karel (f 26. dub. 1663, manž. Eva de Vitte), jehož jediná dcera Marie Karola provdala se r. 1687 za Václava Arnošta Markvarta z Hrádku. 2. Albrecht Ladislav vyženil s manž. Marií Krabicovnou z Veitmile (f 19. dub. 1665) statek Batelov na Moravě, ale zemřel již 22. říj. 1668, zůstaviv vdovu Julianu, ovd. Brisigelovou, roz. Stošovnu, a syna Františka (f 2. led. 1676), po němž Batelov spadl na děda a strýce. 3. Rudolf Jindřich vyženil s Marií Eliškou z Kotvic statek Dub, který r. 1666 prodala, v 1. 1667 až 1668 drželi oba Zbraslavice, r. 1675 koupil Dobřenice, které r. 1693 zase prodal a ujal Batelov. 4. Vilém František býval hejtmanem jihlavského kraje a od r. 1683 král. radou (f 1692). 5. Jaroslav Šťastný, od r. 1697 pán na Vodici a dobrodinec kl. pacovského (f 1715 bezdětek). 6. Ferdinand Maximilián oženil se 22. břez. 1674 s Marií Annou, dcerou sedláka ze Mžan, poddaného svého otce, skrze což od otce a bratří odstrkován a konečně donucen (1680), aby se otcovského dědictví zřekl. Ze skrovné náhrady za to zakoupil se v městečku Mlazovicích, kdež 15. pros. 1680 zemřel. 7. Leopold Arnolt v mládí sloužil v c. k. vojště v Horních Uhrách a Nizozemí. Po první manželce zdědil statek Dalešický, který r. 1713 prodal, kromě toho držel (1685—1712) Valeč, díl Batelova po otci zděděný, který prodal (1687) bratru Vilémovi, a jiný díl, který po tomto zdědil a r. 1693 bratru Rudolfovi prodal. S druhou manželkou vyženil statek Reitzenschlag v Doln. Rakousích. Zemřel 22. dub. 1715 ve Znojmě, byv čtyřikráte ženat (manž. 1. Marie Kateřina Kábovna z Rybfian, jež zdědila po prvním manž. Hynkovi Jiřím z Hodic ff 1650J statek Dalešický a kromě toho držela dvůr Boudky až do r. 1669. 2. Isabella Marie Poigerka z Poige, držela v Rakousích panství Ličovské a Reitzenschlag; zemřela ve Válči 26. čce 1698 a pohřbena u servitù v Jaroměřicích; manželu zůstavila dva syny a několik dcer. 3. Anna Dorota, ovd. Mortaigne, roz. z Kráče, vdala se za něho 4. břez. 1703; zemřela 26. led. r. 1710 ve Válči a pochována u sv. Tomáše v Brně; její jmění dědil manžel. 4. Josefa Dubská z Třebomyslic, od r. 1726 vdaná za Václava Přibíka Dýmá ze Stříteže). Po 3., 6. a 7. bylo trvalé potomstvo, a) Rudolf Jindřich měl mimo dcery syna Filipa Antonína (* 1668), jenž zdědil po otci Batclov († 25. květ. 1739 ve Vídni, manž. M. Maximiliána z Valdorfu zdědila Batelov, jejž prodala, f 20. srp. 1755). Zůstali po něm synové Frant. Václav (manž. M. Kateřina Zahrádková z Eulenfelsu, z níž dcera), Jan Václav (* 1700), jenž byl generálem, majetníkem dragonského pluku, tajným radou, dvorským maršálkem a naposled nejv. komorníkem u biskupa vircpurského, Josef, vojín (f 1727), Antonín Ignác, vojín (f 7. dub. 1749), a tři dcery. V tituláři r. 1786 vydaném připomíná se Jan Václav se synem Antonínem, snad svrchu dotčený, b) Potomstvo Leopoldovo také záhy vymřelo. Syn jeho Leopold Antonín (* asi 1687) měl z manž. Johanky Kateřiny Lévovny z Brozánek syny Antonína a Karla Josefa, z nichž tento (* 1715) bojoval r. 1734 ve Vlaších, c) Potomstvo Ferdinandovo posud žije. Synové jeho byli Ferdinand Norbert, František a Antonín Kryštof. Jménem jich máti jejich začala při s příbuznými otcovými o uznání práva otcova k dědictví a to pro jakýsi nedostatek odříkacího listu, ve kteréž sice právo obdrželi, ale také vše své jmění vynaložili. Antonín usadil se pak v Roudnici, uchytil se městské živnosti a domohl se tím zase jmění. Potomci žijíce tu drahně let odložili šlechtické heslo a psali se jen Odkolky. Na počátku XIX. stol. žil tu František O. (* 1792), jenž byl mydlářem a purkmistrem v Roudnici a r. 1847 přestěhoval se do Prahy (f 27. dub. 1856). Synové jeho byli Josef František (* 1815), František (* 1817), Antonín (* 1819), Adolf Karel (* 1824). Josef držel od r. 1848 dům u tří kaprů v Praze, stal se r. 1851 městským radou, získal statek Dub a vymohl si uznání svého hesla a starožitného rodu. Měl jediného syna Adolfa (důstojníka v c. k. vojště) a několik dcer. František přestěhovav se do Prahy (1840) oženil se s Marií Troedlovou ze staré rodiny pražských mlynářů, držel strojný mlýn na Kampě a palác někdy Liechtenšteinský. Měl syny Jindřicha (držitele mlýna) a Jaroslava, kteří zemřeli jsouce neženatí. Dcery jeho jsou Marie vd. Seemannová z Treuenwartu, Anna vd. Nováková, Milada vd. Stýblová, Lidmila vd. Gotzlová a Zdeňka vd. Pinkasová. Antonín, třetí bratr, bydlil v Praze a tu svoboden zemřel. Adolf, nejmladší z bratří, držel statek v Podluskách u Roudnice. Kromě pěti dcer zůstavil syny ; Josefa, mlynáře v Pardubicích, a Maximiliána, mlynáře v Podluskách, posud žijící. Kromě nich žije Karel O., lékárník v Litoměřicích. — B. Pošlost rakouská pocházela od Jana Burjana (f 1666), pána na Štěpanovicích, Novém Ořechově a Kadolci (na Moravě), bratra Viléma Jindřicha. Měl jediného syna Karla Lva, jenž r. 1707 v Brně zemřel, zanechav drahně dětí, z nichž Karel Josef sloužil ve vojště (f 1740). Tohoto syn Josef Volfgang též sloužil ve vojště, byl nejv. vachtmistrem a padl r. 1789 u Bělehradu (manž. Alžběta z Rehmu f 1830). Jeho synové byli: 1. Josef (* ok. r. 1770 v Sibíné), vychodiv vojenské školy stal se r. 1787 praporčíkem, r. 1805 hejtmanem, r. 1809 nejv. vachtmistrem a padl (1809?) u Řezná. 2. Antonín Ludvík (*ok. r. 1775) působil ve službě státní, jsa r. 1808 koncipistou u dvorské kanceláře a od r. 1809 sekretářem u gubernia ve Štýrském Hradci (f 1811). 3. Albert Josef (* 1784) vychodil Terezian. akademii, byl koncipistou u vlády dolnorakouské, pak krajským kommissařem v Somboru. R. 1812 usadil se ve Vídni, kdež měl dům (Singerstrasse 888). Zemřel r. 1857, zůstaviv z manž. Karoliny Bergrové (f 1837) syna Josefa Karla Alberta Leopolda (* 1818), jenž byl sekretářem stavovského výboru ve Vídni (f 1862, manž. 1. Josefa Riechalková, 2. Augusta Budínská). Jediný jeho syn byl August (* 1856).
Sčk.