Ottův slovník naučný/Ochranov
Ottův slovník naučný | ||
Ochranný les | Ochranov | Ochranovští |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Ochranov |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 680-681. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Ochranov |
Ochranov (Herrnhut), městečko v království Saském, v Lužici, v krajském hejtm. budyšínském, okr. löbauském (lubijském), položené na úpatí hory Hutberka, asi 18 km od hranic českých; má žel. stanici na trati Löbau-Žitava, 1169 obyv. (1890), většinou »Ochranovských«, obvod. soud, poštu a telegraf. Městečko je nově a pravidelně stavěno a vyniká zvláštní čistotou a úpravností; obyvatelé jeho zabývají se plátennictvim (výrobky svými široko daleko známým) a zejména ženy rukavičkářstvím, šitím a vyšíváním kostelních rouch a stolního prádla a ručními pracemi vůbec. Obyvatelé vynikají zbožností, mravností, čistotou a podivuhodnou přičinlivostí. Jednota má zde mnohé ústavy náboženské (kostel), vzdělávací (dívčí ústav), dobročinné (obydli a pracovny pro vdovy, svobodné bratry a sestry, důin pro poutníky a missionáře, kteří tudy cestují, dům fojtský, bývalý to dům panský, nemocnici, pracovnu pro řemeslníky), vědecké a umělecké (sborový archiv se sbírkou obrazů, museum historické a ethnografické) a jiné. Dále je zde továrna na stroje a želez. zboží, na pruhované plátno, par. a strojní bělidlo. Ochranov jest původní a hlavní sídlo evang. Jednoty bratrské, jejíž členové odtud se zovou Ochranovští (v. t.). O. založen r. 1722 na pozemcích statku Berthelsdorfu (v. t.), náležejícího tehdy hrab. z Zinzendorfu.