Ottův slovník naučný/Obstávka

Údaje o textu
Titulek: Obstávka
Autor: Ferdinand Heller mladší
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 588. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Obstávka (Verbot, Arrest) v soudním civilním řízení jest prozatímní zajištění nároku věřitelova, pro který tento nemá ještě v rukou rozsudek neb jiný titul exekuční. Cís. patent z 1. květ. 1781 č. 13 o soudním civilním řízení připouštěl jednak o-ku osobní, jednak reální. O. osobní vykonávala se zatčením a uvězněním dlužníka neb i jiným zajištěním jeho osoby, jako na př. jeho střežením v bytě a pod. Podmínkou povolení její bylo podezření, že dlužník chce pro dluhy uprchnouti, a průkaz nároku věřitelova takovými listinami, které by, uznány jsouce dlužníkem za pravé, nárok úplně dokazovaly. Tento poslední průkaz mohl však býti nahrazen jistotou za pohanu a škodu, která by dlužníku o-kou vzniknouti mohla a na jejíž náhradu měl dlužník právo, když se objevilo, že nároku chráněného nebylo. O. reální vykonávala se zabavením movitých věcí dlužníkovi náležejících, v rukou osoby třetí se nalézajících, tedy také pohledávek dlužníkových; podmínkou povolení bylo nebezpečí, že by věřitel jinak od svého dlužníka pro nedostatek jiného dostatečného jmění plnění neobdržel. O průkazu nároku, jeho nahrazení jistotou, náhradě škody atd. platilo při tomto druhu o-ky totéž, co při o-vce osobní. Dlužník mohl se však uhnouti oběma o-kám neb přivoditi jejich zrušení složením jistoty. Veškerá tato ustanoveni pozbyla platnosti vydáním zákona z 27. květ. 1896 č. 79 ř. z. o exekučním řízení. Za to však vyhověl exekuční řád potřebě zajistiti nárok věřitelův v případě nebezpečí, v každém stadiu sporu i exekučního řízeni neb ještě před sporem měrou daleko rozsáhlejší a připustil pro případy takové v II. dílu, 2. hlavě § 378.–402. celou řadu prozatímních opatření. Tato prozatímní opatření jsou tedy dokonalejší a modernější formou o-ky. (V. Opatření prozatímní.) Hlr.