Novara, hlavní město provincie t. jm. v Italii, leží ve výši 159 m na výšině mezi řekami Agognou a Terdoppiem, má r. 1901 jako obec 44.928 ob. (r. 1881: 32.782 ob.), dóm pův. ze IV. stol., přestavěný v slohu románském a spojený nádvořím se starokřesťanským baptisteriem, kostel San Gaudenzio z r. 1577 s façadou od Pellegrina Tibaldiho s kupolí 95 m vys. od Antonelliho, s obrazy od G. Ferrariho; radnici, několik paláců, mezi nimi Palazzo Bellini, kde Karel Albert r. 1849 trůnu se vzdal, divadlo Coccia, starou tržnici (mercato), pomníky Karla Emanuele III., Karla Alberta Viktora Emanuele II., Garibaldiho a Cavoura (r. 1863, od Diniho), lyceum, gymnasium, biskupský seminář s bibliotékou (30.000 sv.), technický institut, porodnickou, technickou a řemeslnickou školu, museum; jest sídlem praefekta a biskupa. N. jest důležitou stanicí tratí Milán-Turin, Luino-Alessandria, východištěm drah N.-Varallo, N.-Domodossola, N.-Seregno a parních drah silničních do Biandrate a Vigevano; vyniká mohutným průmyslem textilním, kloboučnictvím, barvířstvím, jest centrem obchodu obilím, rýží, vínem a hedvábím. – N., starověká Novaria, založená Gally, hrála důležitou úlohu ve sporech měst severoitalských ve středověku, později podmaněna Milánem, s nímž připadla Španělům, r. 1714 Rakousku, r. 1738 pak postoupena Sardinii. Dne 6. čna 1513 poraženi u N-ry Francouzové od Švýcarů najatých Sforzy, dne 9. dub. 1821 rozprášeni tu povstalci rakouským vojskem pod hrabětem z Bubna. V bitvě u N-ry dne 23. bř. 1849 porazil Radecký sardinské vojsko tak rozhodně, že Karel Albert vzdal se trůnu. Na bojišti odhalen 23. bř. 1879 pomník.
PD anon 70