Ottův slovník naučný/Nová Sibiř

Ottův slovník naučný
Nova Scotia	Nová Sibiř	Novatiáni

Údaje o textu
Titulek:	Nová Sibiř
Autor:	Ludvík Tošner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 458. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Nová Sibiř (Новая Сибирь), jeden z Novosibiřských ostrovů v Severním Ledovém okeáně na s. od ústí ř. Chromy, asi 320 km od břehů sibiřských, leží mezi 75° 39′ až 75° 44′ s. š. a 118° až 120° v. d. Gr., jsa oddělen od ostrova Fadějeva průlivem Blagověščenským (16 km šir.), a přísluší k verchojanskému okruhu sibiřské oblasti jakutské. Délka jeho od z. k v. činí 150 km, šířka 50—70 km, plocha 2316 km², břehy jsou klikaté a tvoří několik mysův i zálivův. Uvnitř ostrova táhnou se nevysoké vrchy, s nichž stéká několik říček. Rostlinstvo skládá se z mechů, lišejníků, nevysokých travin atd., z živočichů vyskytuje se sob, medvěd, liška, rosomák, husy, sněhule, 2 druhy ryb atd. V údolích a roklích ostrova vyskytují se v hojnosti kosti různých vyhynulých zvířat, zvláště kly mamutí, jejichž kopáním zabývá se každoročně množství sibiřských rybářův a lovců, z nichž někteří občas zde přezimují ve 3 zimovištích na jižním břehu. — N. S. objevena r. 1806 lovcem Syrovatským, r. 1821 až 1822 byla zde výprava Wrangeliova a r. 1886 baron Toll (výpr. Bungeho), jenž prozkoumal N-vou S. geologicky. Tšr.