Ottův slovník naučný/Nietzsch
| Ottův slovník naučný | ||
| Nieszawský statut | Nietzsch | Nietzsche |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Nietzsch |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 300. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
Nietzsch Karl Immanuel, protest. theolog něm. (* 1787 v Borně — † 1868 v Berlíně), habilitoval se ve Vitemberce (1810), kdež jmenován r. 1817 professorem na semináři kazatelském, r. 1820 stal se proboštem a superintendentem v Kemberku, r. 1822 řádným profess. a univ. kazatelem v Bonnu; r. 1847 byl povolán za professora do Berlína, kdež se stal r. 1852 členem vrchní rady církevní. N. byl jedním z nevýznačnějších německých theologů zprostředkovacích, rozhodný stoupenec presbyteriální a synodální organisace západních pruských provincií a rozhodný průkopník Unie v pruské venkovské církvi. Hlavní díla jeho jsou: System der christlichen Lehre (1829, 6. vyd. 1851) a Praktische Theologie (3 sv., 1847—67; 2. vyd. 1859—68 s rejstříkem, 1872). Dále napsal: Urkundenbuch der evangelischen Union (1853), Akademische Vorträge über die christliche Glaubenslehre (1858), šest sbírek Predigten (nové vyd. 1867), Gesammelte Abhandlungen (2 sv., 1870). Sbírku výrokův a zásad N-ových vydal Rudorff »Stunden der Erhebung« (1877), monografii o něm napsal Beyschlag (1872).