Ottův slovník naučný/Nexum

Ottův slovník naučný
Nexö	Nexum	Nexus

Údaje o textu
Titulek:	Nexum
Autor:	Leopold Heyrovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 275. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Nexum (lat.) jest peněžitá zápůjčka nejstarší doby římské. Před tím, než zavedeny byly peníze ražené, poskytovala se zápůjčka v ten způsob, že zapůjčitel dal vydlužitelovi třetí nestrannou osobou (libripens) před pět svědky odvážiti měď neraženou, prohlašuje zároveň určitými slovy příjemce za zavázaného navrátiti příště stejné množství mědi a platiti nad to úrok. Právní jednání toto slulo n. Nezaplatil-li dlužník v čas, měl věřitel bez dalšího chopiti se dlužníka, a dav si jej od soudního magistrátu přiřknouti, odvésti jej k sobě do domácí vazby. Dlužník stal se tím nexus, t. j. on upadl v porobu a mohl, nebyl-li do jisté doby vykoupen, od věřitele býti usmrcen nebo do ciziny za otroka prodán. Též po zavedení peněz ražených bývalo n. uzavíráno pro přísné účinky s ním spojené, jen že co do formy bylo nyní již jen obraznou zápůjčkou, při které reálné vyplacení částky zapůjčené bylo jen naznačeno udeřením kousku mědi o váhy a odevzdáním jeho vydlužitelovi. V té formě mohlo býti užito nexa též, když nešlo o zápůjčku peněžnou, nýbrž o jiné smlouvy, jako darování, zřízení věna atd. Lex Poetelia z r. 313 před Kr. odňala věřiteli moc bez rozsudku soudního vésti právo na dlužníka nexem se zavázavšího a nemělo odtud n. mocnějších účinků, nežli jiné smlouvy obligační méně obřadné. Vymizelo proto ponenáhlu úplně z právního obchodu. Hý.