Ottův slovník naučný/Nesporné řízení soudní
| Ottův slovník naučný | ||
| Nespoding | Nesporné řízení soudní | Nessel |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Nesporné řízení soudní |
| Autor: | Ferdinand Heller mladší |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 219. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Nesporné řízení |
|
Nesporné řízení soudní jest řízení, kterým se upravují určité soukromoprávní poměry, jejichž uspořádání stát za příčinou větší jistoty právní soukromým osobám buď z ohledů věcných neb osobních zůstaviti nemůže.
Rozdíl mezi sporným a n-ným ř-m s-m spočívá hlavně v tom, že sporné řízení předpokládá vždy nastalé nebo hrozící porušení soukromého práva, a účelem jeho jest, poskytnouti ohroženému právu ochrany, kdežto řízení nesporné zavádí se vždy tam, kde je zákon výslovně nařizuje, bez ohledu na to, zda je právní poměr nebo právo sporným či není, a účelem jeho jest upravit určitý právní poměr, o kterém sporu není neb dle výslovného ustanovení zákona býti nesmí.
V Rakousku upraveno jest n. ř. s. cís. pat. z 9. srpna 1854 č. 208. ř. zák. a potom některými dodatečnými a zvláštními zákony. Jednotlivé jeho druhy jsou tyto:
Řízení pozůstalostní, jehož účelem jest upravení majetkových poměrů, nastávajících po smrti jednotlivce, tedy zjištění úmrtí, zjištění jmění pozůstalostního, vyšetření poslední vůle zůstavitelovy, vypátrání dědiců, zjištění jejich nároků, rozdělení jmění pozůstalostního a odevzdání jeho zjištěným dědicům.
Řízení poručenské a opatrovnické, to jest spolupůsobení soudu a dohled na zastupování a opatrování osob, které nejsou pod mocí otcovskou anebo pro duševní neb tělesné neb i jiné nedostatky zasluhují zvl. ochrany soudu. Sem též náleží prodlužování moci otcovské, prohlašování za marnotratníka nebo šílence.
Péče o svěřenectví, která se odnáší k ochraně nároků čekancův.
Spolupůsobení soudu při adoptování, legitimování a propouštění z moci otcovské, spočívající v tom, že soud vyšetří poměry a po případě i vůli všech osob, které v jednání tom mají účastenství, a potom jednání toto schválí nebo neschválí.
Spolupůsobení soudů při dobrovolných odhadech a dobrovolných dražbách.
Vydávání písemných vysvědčení o skutečnostech soudu známých, potvrzování správnosti opisův a jejich souhlasu s prvopisy (vidimace), ověřování podpisů, spolupůsobení při spisování posledních vůlí a spisování směnečných osvědčení, umořování ztracených cenných papírů, vedení knih pozemkových, obchodních rejstříkův a rejstříků společenstev, uschovávání peněz, cenných papírů neb věcí a soukromých listin, kteréž byly u soudu složeny; prohlašování za mrtva a provádění důkazův o smrti.
Dále pokládati dlužno za řízení nesporné vyhrazování cest z nouze a odhady soudní při vyvlastnění.
Orgány řízení nesporného jsou jednak soudy, jednak notáři. Příslušnost soudní upravena jest jednak citovaným cís. pat. z r. 1854, jednak zákonem o soudní příslušnosti (jurisdikční normou) z 1. srp. 1895 č. 111. ř. z.
Činnost notářů upravena jednak cit. pat., jednak notářským řádem z 25. čce 1871 a dodatečnými zákony a nařízeními. Řízení samo je různé dle jednotlivých druhův. Ovládáno jest zásadou vyhledávací, t. j. soudce musí z úřední povinnosti zjištovati i bez návrhu účastníků skutečnosti rozhodné nebo důležité pro jeho rozhodnutí neb opatření. Zahajuje se buď na žádost účastníků neb z úřední povinnosti, což platí zejména o řízení pozůstalostním a v záležitostech poručenských, opatrovnických a svěřeneckých. Hlr.