Nepos Cornelius, římský dějepisec, pocházející ze sev. Italie (snad z Ticina, nyn. Pavie). Žil mezi r. 94—24 př. Kr., byl tedy vrstevníkem Ciceronovým. S ním jakož i s Attikem a s básníkem Catullem stýkal se v Římě hojně a udržoval s nimi trvale poměr přátelský, ba důvěrný. Veřejného života se neúčastnil, nýbrž trávil život, jsa dosti zámožný, v soukromí. Zanášel se tu hlavně spisovatelstvím. Vedle některých básní erótických jsou Chronica (o třech knihách), stručný to nástin všeobecných dějin, jeho nejprvnějším spisem. Dále zdá se, že napsal zeměpisné dílo. Ostatní spisy jevily po způsobě Varronově zálibu ve věcech kulturněhistorických a v životopisectví moralisujícím. Tak bylo tomu v jeho pěti knihách spisu Exempla, kde podány byly Římanům vzory dávných mravův a starořímské zachovalosti (virtus), tak i v posledním a nejobtížnějším díle de viris illustribus (o slavných mužích), skládajícím se nejméně ze 16 knih. Byla to sbírka biografií pořádaných dle jednotlivých odborův, a to tak, že v každém tom odvětví jednáno bylo nejprve o cizincích, potom v druhém oddíle o Římanech. Vyloženo tu bylo: 1. o králích, 2. vojevůdcích, 3. státnících, 4. řečnících, 5. básnících, 6. filosofech, 7. dějepiscích, 8. grammaticích. Ježto každé z odvětví těch činilo po 2 knihách, bylo tu úhrnem 16 knih, z nichž liché jednaly o Římanech, sudé o cizincích. Z toho zachována jest nám kniha o vynikajících vůdcích cizích (de excellentibus ducibus exterarum gentium), obsahující 23 životopisy; nad to máme z díla jmenovaného dva životopisy, Catonův (t. j. Catona Staršího) a Attikův, z knihy de historicis Latinis. Ovšem authentičnost knihy »o vynikajících vůdcích národů cizích« není zcela nepochybná. Neboť spisek ten jest zachován vlastně pod jménem jakéhosi Aemilia Proba z doby císaře Theodosia (kterého, není jisto), a teprve od O. Gifania r. 1566 přisouzen byl z různých důvodů Corneliu N-otovi, v čemž největší čásť badatelů nyní arci se shoduje. Ale jsou dosud vážní učenci, kteří jsou odchylného mínění a spisku toho N-otovi nepřikládají, a to z příčin jednak věcných, jednak formálných. Jsouť v něm různé vážné omyly a nesprávnosti historické, sloh leckdy nedbalý a vadný, mluva vůbec dosti nepřesná. Jinak vynikají však životopisy ty prostotou a jednoduchostí, přehledností a jasností, jakož i vlídným a vřelým posuzováním skutkův i osob. — Hlavní vydání jest Nipperdeyovo (v Lipsku, 1849, po druhé vyšlo v Berlíně péčí D. Lupa 1879). RN.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Cornelius Nepos