Nejvyšší soudní a kassační dvůr (nejvyšší soud) ve Vídni zřízen byl cís. pat. ze 7. srpna 1850 čís. 325 ř. z. pro obvod celého Rakouského mocnářství, avšak čl. XII. stát. zákl. zák. z 21. pros. 1867 č. 144. ř. z. obmezena byla pravomoc jeho na obvod království a zemí v říšské radě zastoupených. Pravomoc tohoto soudu vztahuje se na právo soukromé i trestní, na řízení před řádnými soudy civilními i trestními, na dosazování úředníků soudních, na disciplinární věci úředníků soudcovských, advokátů i notářů; mimo to má podávati ministerstvu dobrozdání a návrhy ve příčině změn zákonův a nových zákonův. Nejv. soud má prvního a druhého praesidenta, praesidenty senátů, rady a potřebný ostatní personál. První praesident co do stupně rovná se ministru. Jednacím jazykem nejv. soudu jest dle § 27. cit. cís. patentu pravidelně jazyk německý; jestliže však jde o věc, která projednávána byla jazykem jiným, jest nejv. soud povinen vydati rozhodnutí s důvody v jazyku, ve kterém projednáváno bylo v instanci prvé, a v jazyku německém. Dle § 18. téhož zák. dlužno dbáti toho, aby v sedmičlených senátech byl dostatečný počet radů, kteří zúplna mocni jsou onoho jazyka, ve kterém právní věci byly projednávány. Pečeť c. k. n-ho s-ho a k-ho dvoru obsahuje c. k. orla s nápisem: Sigillum Caesarei-Regii Supremi Tribunalis. Názvy n-ho s-ho a k-ho dvoru jsou různé dle předmětu, o který jde; v záležitostech civilních nazývá se c. k. nejvyšší soudní dvůr neb soud, v záležitostech trestních nejvyšší soud jakožto c. k. kassační dvůr, v záležitostech disciplinárních jest buď disciplinárním soudem neb disciplinárním senátem. Co do pravomoci ve věcech civilních jest c. k. nejv. soud poslední instancí pro rozhodování o revisích a revisních stížnostech, jako appellacích i rekursech ve sporech syndikát.; jest oprávněn zrušiti soudní řízení již pravoplatně skončené, jestliže věc, o kterou šlo, nepodléhá pravomoci tuzemských soudů vůbec aneb aspoň soudů řádných, jest oprávněn k delegaci soudu, když jde o přenesení jisté právní věci z obvodu jednoho vrchního soudu zemského do obvodu jiného takového soudu, po případě před soud cizinský; jest povolán přikázati určitému řádnému soudu nějakou právní věc, k jejímuž vyřízení jest soud příslušný, ale nelze vyšetřiti, který; jestliže soud bezprostředně jemu podřízený následkem odmítnutí nesmí určitou právní věc projednati, deleguje nejvyšší soud ku projednání věci jiný soud téhož druhu a rozhoduje spor o příslušnost mezi dvěma soudy I. instance, je-li oběma těmto soudům soudem nejblíže přímo představeným. Ve věcech disciplinárních jest n. s. a k. d. disciplinárním soudem pro své vlastní úředníky soudní, pro praesidenty i náměstky praesidentů sborových soudů a pro rady vrchních zemských soudů; jest disciplin. senátem pro rozhodování o odvoláních z nálezů disciplinárních senátů vrchních soudův a o odvoláních resp. rekursech z nálezů disciplinárních v příčině advokátů resp. notářů. V záležitostech trestních, pokud spadají v pravomoc soudů řádných, přísluší především nejv. soudu, aby jako dvůr kassační rozhodoval o všech stížnostech zmatečních, dle trestního řádu přípustných. Kassačnímu soudu předloženy býti musí spisy o trestním řízení porotním, když porotní soud vynesl rozsudek, odsuzující k smrti; neboť kassační soud jest povinen podati dobré zdání ministerstvu, zdali odsouzenec hoden jest milosti a jaký trest by byl přiměřený na místě trestu smrti v tom případě, že milost odsouzenci udělena bude. Kassační soud jest oprávněn v určitých případech mimořádně bez návrhu soukromé osoby naříditi obnovu trestního řízeni ve prospěch toho, kdo byl pro zločin nebo přečin odsouzen, ba i vynésti rozsudek nový, kterýmž odsouzenec sprošťuje se viny neb odsuzuje se k mírnějšímu soudu. Soukromá osoba nemá práva, domáhati se použití tohoto mimořádného práva; neboť kassační soud použije tohoto práva buď jen z vlastního počinu neb na zvláštní návrh generálního prokurátora. Kassační soud rozhoduje o návrzích sborového soudu prvé a druhé instance na zmírnění přisouzeného trestu, když obě tyto instance souhlasně potom, když odsuzující rozsudek právní moci již nabyl, shledaly, že tu byly neb jsou polehčující okolnosti, které by při vynášení rozsudku byly patrně měly za následek mírnější výměru trestu. kh.