Ottův slovník naučný/Nedoma
Ottův slovník naučný | ||
Nedolja | Nedoma | Nedomice |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Nedoma |
Autor: | Rajmund Cejnek, neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 30-31. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Václav Nedoma |
Nedoma: 1) N. Václav, publicista český (* 28. září 1836 ve Mnichu u Kard. Řečice), gymnasium studoval v Jindř. Hradci, načež absolvoval práva na universitě pražské. Již jako právník psal do listů českých hospodářské a politické články a dopisoval do německých časopisů domácích i zahraničních. R. 1862 stal se členem redakce »Politik«, v níž na jaře r. 1863 převzal po Skrejšovském zodpovědnost, za tehdejší kruté persekuce českého tisku svrchovaně obtížnou. V r. 1868 nakupily se vyšetřování a obžaloby proti němu takovou měrou, že uznal za nutné uchýliti se za hranice, odjel nejdříve do Berlína, potom do Švýcar a odtud do Paříže, kdež setrval až do r. 1870, posílaje do »Politik« feuilletony a jiné články a přispívaje do franc. časopisův »Opinion nat.« a »Siècle«. Za hraběte Potockého dostalo se politickým odsouzencům amnestie a N. vrátil se do čas. »Politik« a přejal opět zodpovědnou její redakci. Když pak české soukromé družstvo zakoupilo vídeňský list »Wanderer«, stal se N. jeho chefredaktorem a vedl jej půldruhého roku, načež odbyv si žalář, k němuž byl odsouzen jako bývalý redaktor »Politik«, vrátil se opět do redakce tohoto listu, v níž setrval, i když přešla »Politik« do rukou zvláštního družstva, od r. 1877—1896. V r. 1880 a později opět r. 1883 zvolen byl N. za venkovské obce pelhřimovské poslancem do zemského sněmu království Českého, kdež horlivě působil pro změnu volebního řádu. Zároveň stal se členem sboru důvěrníků poslanců českých. Se jménem N-movým pojí se v této době událost pro vývoj české žurnalistiky významná. K jeho návrhu a hlavně dle jeho návodu založen družstvem »Politik« časopis »Česká Politika«, z něhož povstala potom »Národní Politika«, časopis na tu dobu nejrozšířenější netoliko v Čechách, ale i ve všech zemích rakouských. N. zabýval se také horlivě studiemi dějepisnými a našel ve Staré Boleslavi pět až dosud neznámých listů mistra Jana Husi, jež uveřejněny ve »Věstníku královské české společnosti nauk« v rozpravě Boleslavský kodex z doby husitské (Praha, 1891). R. Cejnek.
2) N. Jan, historik český, bratr předešlého (* 1846 ve Mnichu u Kardašovy Řečice). Po studiích gymnas. v Jindřichově Hradci a univers. v Praze učil češtině na něm. reálce v Praze (Mikul. ul.) a od r. 1874 je professorem české reálky v Karlině. Zanáší se historií obce Karlínské, o čemž uveřejnil ve výročních zprávách české reálky karlínské: Špitál sv. Pavla před Poříčskou branou 1504—1648 (1876); Staré zápisky o Špitálsku (1885); Zabransko v šestnáctém století (1891); O domě Romhapovském v Karlíně (1898); Karlínská reálka za prvních 25 let svého trvání (1899); O minulosti nynějšího Karlína (1900); mimo to psal do »Histor. sborníku« (1884—85), »Památek archaeol.« (1894), »Čes. časopisu historického«, časopisu Musejního, »Věstníku čes. professorů«, »Sborníku České zeměvědné společnosti«, do časop. »Politik«, »Nár. Politiky« a Ottova Slovníku Nauč.