Údaje o textu
Titulek: Nedžd
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 32. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70

Nedžd, Nedžed (Nedjed), slovo arabské označující zvýšení vůbec, zejména pak zvýšeninu ve střední Arabii, kde slovem tím rozumí se buď celé vnitroarabské plateau od Hedžasu až k zálivu Perskému, nebo jen hornatá jeho čásť, jaksi jádro Arabie. Krajina tato obklopena jest se všech stran pasem pouští a omezena na s. pásmem horským Džebel Adža dosahujícím absolutní výšky 1800 m a relativní 1000—1200 m, na j. táhne se hlavní hřbet N-u Džebel Šomna, který spadá příkře na vých. do planiny nad oasou Háil a prodlužuje se k j. souběžným řetězem Džebel Selmán, který přiléhá k planině el Kasím. Konečně na vých. probíhá od sz. k jv. Džebel Temama, spojující N. s pásmem Tueik (do 1000 m vys.). Na j. od Džebel Adže prostírá se rozsáhlá depresse, naplněná pískem a omezená na jz. skupinou rozptýlených pásem Džebel Imarié. Jsa zdvižen o několik set m nad okolní planiny, má N. mírnější a zdravější podnebí než ostatní Arabie. Horka nejsou tak vysoká, vrcholky hor vystaveny jsou chladným větrům, přechody tepelné jsou pravidelné, vzduch čistý a suchý. V údolích bývá větší vlhko, kteréž umožňuje i pěstování stromů, města a vesnice jsou obklopena zahradami, rolemi, háji datlových palem a rozsáhlými pastvinami, na nichž chovají se nejkrásnější koně světa. Tekoucích vod není mnoho, za to jsou četné prameny a studně. Hlavní plodiny jsou pšenice, žito, rýže a kukuřice, z dobytka chová se kromě koní skot, vepři a zejména krásné ovce, pak domácí velbloudi. Jádro obyvatelstva jest usedlé a rolnické, avšak blíže k okrajnímu pasu pouští převládají kočovní beduini. Z obyv. těchto vznikla pověstná sekta Vahhábitů. (v. t.). Kromě orby zabývají se obyvatelé tkaním látek, některými primitivními řemesly a obchodem.