Ottův slovník naučný/Nedělní písmeno
| Ottův slovník naučný | ||
| Neděliště | Nedělní písmeno | Nedenäs |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Nedělní písmeno |
| Autor: | Václav Rosický |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 29–30. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Nedělní písmeno |
|
Nedělní písmeno (litera dominicalis) je písmeno abecedy latinské, které připadá na neděli, označí-li se 1. led. písmenem A, 2. B atd., 7. písmenem G, 8. opět A, 9. písmenem B atd. N. p. náleží ke známkám chronologickým roku, jež se v kalendáři udávají. Zvyk, označovati dny písmeny, je starý, nejpozději zajisté užil toho označení Sacrobosco v polovici XIII. stol., kdy sepsal dílo Computus ecclesiasticus.
Poněvadž obecný rok má 365 dní = 52 × 7 + 1 den, nepočíná příští rok týmže dnem všedním jako předešlý, nýbrž následujícím, na př. rok 1901 počal úterkem, r. 1902 počne středou. Následkem toho couvne n. p. v obyčejném roce o jedno místo proti následujícímu roku, v udaném příkladě z F na E.
Přestupný rok má však o 2 dni více než 52 neděl, nepočne tedy rok příští všedním dnem následujícím, nýbrž dnem druhým. Následkem toho couvne n. p. roku následujícího o dvě místa. Poněvadž se však v roce přestupném vkládá den (24. ún.) a tento i následující den mají jedno a totéž n. p., má rok přestupný n. p-na dvě, jedno pro čas od 1. led. do 24. ún. a písmeno v abecedě předcházející pro zbytek roku.
| Na př. r. 1896 byl 1. | leden | středa | .. A, |
| 2. | » | čtvrtek | .. B, |
| 3. | » | pátek | .. C, |
| 4. | » | sobota | .. D, |
| 5. | » | neděle | .. E atd.; |
| 23. | únor | neděle | .. E, |
| 24. | » | pondělí | .. F, |
| 25. | » | úterý | .. F, |
| 26. | » | středa | .. G, |
| 27. | » | čtvrtek | .. A, |
| 28. | » | pátek | .. B, |
| 29. | » | sobota | .. C, |
| 1. | břez. | neděle | .. D atd. |
R. 1896 měl tedy n. p-na ED.
Z toho jde, že se n. p-na po 4 x 7 = 28 letech opakují; doba ta sluje cyklem slunečním. V tomto cyklu byl r. 1896 prvním, jak plyne z pravidla udaného při čl. Cyklus, totiž (1896 + 9) : 28 = 68 (zbytek 1). V kalendáři Julianském je každý 4. rok přestupný; změnu n-ch p-en udává tato tabulka:
| 1 | GF | 8 | E | 15 | C | 22 | A |
| 2 | E | 9 | DC | 16 | B | 23 | G |
| 3 | D | 10 | B | 17 | AG | 24 | F |
| 4 | C | 11 | A | 18 | F | 25 | ED |
| 5 | BA | 12 | G | 19 | E | 26 | C |
| 6 | G | 13 | FE | 20 | D | 27 | B |
| 7 | F | 14 | D | 21 | CB | 28 | A |
Poněvadž rok 1. našeho letopočtu pokládá se za r. 10. tehdejšího cyklu slunečního, nalezneme n. p. každého roku, přidáme-li k letopočtu 9, dělíme-li součet 28 a vyhledáme-li zbytek v této tabulce; vedle stojící písmeno je n. p. toho roku. Není-li zbytku, vezmeme 28 za zbytek.
O vztahu n-ch p-en gregoriánských k Juliánským viz Kalendář, str. 778 a 779.
Neodvisle udává n. p-na v kalendáři gregoriánském tabulka tato:
| Nedělní písmena v době od | ||||
|---|---|---|---|---|
| 1583—1699 | 1701—99 | 1801—99 | 1901—2099 | |
| 1 | CB | DC | ED | FE |
| 2 | A | B | C | D |
| 3 | G | A | B | C |
| 4 | F | G | A | B |
| 5 | ED | FE | GF | AG |
| 6 | C | D | E | F |
| 7 | B | C | D | E |
| 8 | A | B | C | D |
| 9 | GF | AG | BA | CB |
| 10 | E | F | G | A |
| 11 | D | E | F | G |
| 12 | C | D | E | F |
| 13 | BA | CB | DC | ED |
| 14 | G | A | B | C |
| 15 | F | G | A | B |
| 16 | E | F | G | A |
| 17 | DC | ED | FE | GF |
| 18 | B | C | D | E |
| 19 | A | B | C | D |
| 20 | G | A | B | C |
| 21 | FE | GF | AG | BA |
| 22 | D | E | F | G |
| 23 | C | D | E | F |
| 24 | B | C | D | E |
| 25 | AG | BA | CB | DC |
| 26 | F | G | A | B |
| 27 | E | F | G | A |
| 28 | D | E | F | G |
Pro r. 1700, 1800, 1900, 2000 platí táž tabulka jako pro století, které se jimi končí; na př. pro 1800 máme: (zbytek 17), k tomu zbytku náleží v tabulce pro 1701—99 ED; tedy je E n. p. pro 1800.
N. p-na jsou k tomu, abychom našli ke každému dni v měsíci příslušný den v témdni nebo naopak. Ve případě prvním určíme pomocí n-ho p-na nejdříve, který den v témdni byl 1. leden, pak vypočteme, kolikátý den v roce je udané datum, nalezené číslo dělíme 7 a zbude-li při tom 1, jest udané datum týž den v témdni jako 1. leden, zbudou-li 2, je to den následující atd. Nezbude-li nic, je to den předcházející 1. leden. Na př. jaký den byl 21. říjen 1830? N. p. je C, 1. leden byl tedy pátek. 21. říjen je 294. den v roce a poněvadž 294 : 7 = 45 (zbytek 0), byl 21. říjen 1830 čtvrtek. Úloha ta řeší se též pohodlně tabulkami k tomu účelu vypracovanými; viz na př. Batovcův Politický kalend. a adresář pro r. 1901. Ano i z paměti lze úkol ten řešiti, počítáme-li jen se zbytky při dělení 7 a pamatujeme-li si 12 čísel pro měsíce. VRý.