Ottův slovník naučný/Nasevrky
| Ottův slovník naučný | ||
| Naseus | Nasevrky | Nash |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Nasevrky |
| Autor: | Otakar Svoboda, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha: J. Otto, 1901. S. 1055. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Nasavrky (rozcestník) |
|
| Související články ve Wikipedii: Nasavrky, Nasavrky (okres Tábor), Nasavrky (okres Ústí nad Orlicí), Nasavrky (Golčův Jeníkov), Nasavrky (Miličín) |
|
Nasevrky[red 1]: 1) N., Nasavrky, Nasavrchy, městečko v Čechách v hejtm. chrudimském, 500 m n. m., má 89 d., 844 ob. č. (1890). Polit. obec N. skládá se z N-rk, Březovsi[red 2], Drahotic, Libáně, Ochoze, měří 7.87 km2, má 158 d. a 1371 ob. č. (1890), zaměstnávajících se hlavně rolnictvím, soustruhováním perleti a bílým vyšíváním. V N-rcích je 5tř. škola, kostel sv. Jiljí (1350 far.), pošta, telegr., hospod, záložna, četnická závodčí stanice, okr. stravovna, »Čeňkův špitál«, dvůr, pivovar a zámek; při Chrudimce v kníž. oboře v romantickém údolí mlýn Peklo. Po bitvě Bělohor. r. 1623 knězi utrakvističtí vypuzeni a 1626 kostel připojen jako filiální ke Skuči[red 3], později (1661) k Bojanovu a 1712 k Trh. Kam.[red 4] R. 1740 zřízena tu stan. misson., kteráž r. 1786 přeměněna v lokálii a r. 1857 povýšena na faru. Dne 16. říj. 1820 téměř polovina N-rk i s kostelem shořela. Kostel v nynější podobě postaven r. 1821. Písemné zmínky o N-kách činí se ve XIV. stol., Kdy tvořily jedno panství se Stradovem a náležely Janu biskupu olomouckému, kterýž jim na králi Karlu IV. vyprosil městské právo chrudimské a jeden trh téhodní. Když pak chrudimští husité hrad Stradov zpustošili, vystavěna byla v N-rcích tvrz (zámek), kteráž dnes obydlena jsouc úředníky má více ráz moderní než středověký. Po Janu bisk. Olom. náležela obě panství Lacembokům z Chlumu, od nichž přešla na Blchu z Lipky jinak ze Stradova. R. 1438 přenechal Jan ze Stradova celé zboží Alšovi z Bítovan, Benešovi z Křivého a Janu, synu Blehovu z Lipky, kteří však 1444 je prodali Janu Slonovi ze Seslavec. V XVI. stol. drželi N. Běškovci z Běškovic, po nichž tu seděl (1585) Jan Kekule ze Stradonic. Anna z rodu toho provdala se za Václava Zárubu z Hustiřan, pána na Žumberce, a jemu před smrtí odkázala N. Zárubové vládli tu však jen do r. 1615, kdy Albrecht Kekule ze Stradonic dokázal nález zem. soudu, jímž mu N. připadly. Dědici jeho Vilému Divišovi Kekulovi ze Stradonic r. 1622 král. komora polovici statků zabavila a prodala N. Františkovi de Couriers. Tento přikoupil 1628 Seč a Bojanov s hradem Vilštejnem. Po smrti jeho převzala panství vdova Rosina roz. z Heidenu, která provdavši se za Václava ze Schönfeldu celý statek jemu darovala. Syn tohoto přikoupiv okolní statky utvořil nynější rozsáhlé panství N., které zanechal své dceři Kateřině. Tato provdavši se za Jana Adama z Auersperku přinesla mu je věnem. Allodiální statek N. měří 8967 ha, má cenu 2 361 364 K a vynáší ročně čistého katastrálního výnosu 180 464.54 K. — Okres nasevrcký měří 224.27 km2 a má 19.539 obyv. (9344 muž., 10.195 žen.), z nichž je 18.450 kat., 933 ev., 150 žid., 2 jin. — Srovn. Sedláček, Hrady a zámky I.; Sommer, Königr. Böhmen V.: Far. kronika v N-rcích. Ot. Svoboda. — 2) N., Nasavrky, ves t., hejtm. Čáslav, okr. Habry, fara a pš. Vilímov; 30 d., 197 obyv. č. (1890) a část obce Olšinka. — 3) N., Nasavrky, ves t., hejtm. a okr. Vys. Mýto, fara a pš. Choceň; 37 d, 229 ob. č. (1890) a samota Vorlice. — 4) N., Nasavrky, ves t., hejtm., okr., fara a pš. Tábor; 16 d., 100 ob. č. (1890). — 5) N., Nasavrky, ves t., hejtm. Tábor, okr. Ml. Vožice, fara Hoštice, pošta Milčín: 14 d., 89 ob. č. (1890).