Ottův slovník naučný/Nabonnéd
| Ottův slovník naučný | ||
| Nabonetos | Nabonnéd | Nabopolassar |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Nabonnéd |
| Autor: | Justin Václav Prášek |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 961. Dostupné online |
| Licence: |  PD old 70 |
Nabonnéd (babylonsky Nabuna’id, Ναβόννηδος, Ναβονάδιος), poslední samostatný král babylónský. Pocházel ze vznešeného rodu babylónského, ale s předchůdci svými chaldejského původu spřízněn nebyl, nýbrž následkem reakce, která vznikla proti králům z chaldejského rodu Nabopolassarova, povýšen r. 556 př. Kr. skrze vrahy krále Lábášimarduka na trůn. Otec jeho Nabiumbalátsuikbi byl rubu imga, v čemž shledává se vysoký úřad kněžský, matka rovněž pocházela z rodu urozeného, přes to však jmín byl N. za uchvatitele, a jakkoli sám byl z kněžského rodu, nedovedl si přece získati přízně mocných kruhů kněžských, jichž nepřátelské smýšlení projevuje se jak ve zlomcích Bérossových, tak i v soudobých klínopisných letopisích. N. snažil se horlivě, aby získal podpory panství svému konáním skutkův obecně prospěšných: ozdobil nábřežní hradby v Babylóně, obnovoval chrámy tamní i v jiných městech země, při čemž snažně pátral po listinách zakládacích, které pojímal v plném znění do listin svých; také toho dbal, aby konány byly opravy v duchu staveb původních. Válečných činů nedbal, ale s Egyptem a Lydií smluvil spolek proti vzmáhající se moci perské. Politika tato nebyla po libosti předních vrstev babylónských; nevůle pak vzrůstala, když král vzdalovati se počal slavných novoročních obřadů ve chrámě Isagile a dával se zastupovati synem Bílšarusurem. Zatím již asi od r. 545 př. Kr. trvaly potyčky s Peršany na pomezí, jež řídil perský náměstek v Assyrii Gobryas. Kýros odhodlal se těžiti z nevůle mezi králem a kněžími, snad i z nadějí judských zajatcův, a r. 539 obrátil se náhle proti Babylónu. Kdesi na pr. břehu tigridském N. poražen, načež svěřiv obranu hl. města synu svému, uchýlil se do nedaleké Borsippy. Ale Babylón vzdal se bez boje Gobryovi a po nějaké době jat i N., jemuž dostalo se slušného pobytu při dvoře Kýrově. Ještě však před koncem r. 539 N. zemřel. Nápisy N-ovy vydali Pinches, Latrille, Scheil, Hagen a Messerschmidt. Pšk.