Ottův slovník naučný/Nabonassar

Ottův slovník naučný
Nábojnice	Nabonassar	Nabonetos

Údaje o textu
Titulek:	Nabonassar
Autor:	Justin Václav Prášek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 960–961. Dostupné online
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Nabonassar (anglicky)

Nabonassar (babyl. Nabu-násir, Ναβονάσσαρος), král babylónský, devětadvacátý v řadě z 31 králů dynastie babylónské, vládl r. 747—731 př. Kr. Byl patrně předků svých mocnější i významnější, ježto jím ode všech letopisců babylónských zahajována nová aera v dějinách. Aery této, zvané aerou N-ovou, bylo užíváno nejprve v zápisích kněžských při záznamích jednotlivých kralování a zjevů nebeských. Učenci alexandrijští, potřebujíce k badání svému pevné aery, jali se užívati aery N-ovy a to nepochybně v úpravě Bérossem pořízené, a tak vznikl astronomický kánon Ptolemaiův, v němž Hipparchos, Klaudios Ptolemaios a Theon pokračovali. Nadpis jeho původní byl dle Cod. Paris. graec. čís. 2399 fol. 45 ετη βασιλέων Περσων των εως Αλεξάνδρου και αύτου a také končil původně nastoupením Alexandrovým v Babylóně r. 331 př. Kr., Ptolemaios jej doplnil po dobu císaře Antonína Pia (138—161 př. Kr.), později přidáni byli i císařové římští až do počátku VI. stol. Zachován jest ve chronografii Synkellově, Epochou aery N-ovy i astronomického kánona Ptolemaiova jest 1. den egypt. měsíce Thota = 26. únor 747 př. Kr., od něhož počítají se léta egyptského slunečného roku o 365 dnech, takže při přepočítávání na léta kalendáře Iuliánského každého následujícího pátého roku dlužno epochálný den upozaditi (na př. r. 743 př. Kr. 25. února, 739 př. Kr. 24. února). Položky aery N-ovy i kánona jsou potvrzeny výsledky studia klínopisného ve všech částech. Pšk.