Ottův slovník naučný/Něrčinsk
| Ottův slovník naučný | ||
| Nerbudda | Něrčinsk | Nerečané |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Něrčinsk |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 207. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Něrčinsk, okružné město v sibiřské oblasti zabajkalské na ř. Něrči, náleží k nejvýstavnějším městům východní Sibiře, má 4661 obyv. (1897), 3 kamenné chrámy, 608 domův. N. má znamenitý obchodní význam pro svůj okruh a pro něrčinské závody báňské, z části i pro amurskou oblast. Hlavním předmětem vývozu, jdoucího do Ruska a Číny, jsou kožišiny, dováží se pak (ročně za 1 mill. rublů) zboží rukodělné, bavlněné, plátěné, galanterní, obuv, cukr, zboží osadnické atd. Od r. 1871 jest zde městská obecní banka s obratem do 1 mill. rub. ročně. Průmyslových závodů jest 17 (2 koželužny, 2 mydlárny, 12 cihelen a 1 parní mlýn), veliká čásť obyvateIstva zabývá se orbou, zahradnictvim, chovem dobytka a pěstováním tabáku. V městě jest dívčí progymnasium, měšťanská, farní, okružná a duchovní škola, museum, městská knihovna, kroužek hudební a literární a nemocnice. N-em vede veliká Sibiřská železnice, od níž odbočuje odtud poboční trať Mandžuskem do Číny.
Něrčinský okruh zaujímá v t. zv. zajablonové části oblasti území 43.527 km2, prostoupené výběžky hřbetu Jablonného a jen na j. rovné a příhodné zvláště chovu dobytka. Zemědělství (žito, pšenice, oves, ječmen, pohanka, brambory) jest z příčin klimatických, zvláště pro náhlé přechody v teplotě, dosti nepatrné, mnohem důležitější jest chov dobytka a povoznictví. Obyvatel jest 76.807 (1897), škol 39. Obchodu a průmyslu téměř není, v 10 zlatých báních těží se ročně za 160.500 rub.
Něrčinský závod, osada v sibiřské oblasti zabajkalské, správní středisko něrčinsko-závodského okruhu, na l. bř. ř. Altači, 10 km nad ústím do Arguně, leží v kotlině obklíčené vápencovými skalami a má 3067 ob., chrám, školu selskou a báňskou, pošt. spořitelnu, knihovnu a meteorologickou stanici, jejíž pozorování jsou vysoce důležita pro klimatologii východní Sibiře. Průměrná roční teplota jest zde −3·7°C s absolutním maximem +36·6° a minimem −47·2°, výška ročních srážek činí 40 cm a rozděluje se na jednotlivé měsíce tak nepravidelně, že na nejvlhčí připadá 58krát tolik srážek jako na nejsušší (Vojejkov).
Něrčinsko-závodský okruh zabajkalské oblasti utvořen byl r. 1872 a přináležejí k němu všecky doly a zlatá ložiska mezi 49—55° s. š., zvláště Něrčinské rudohoří mezi Šilkou a Arguní, úhrnem do 98.500 km2 půdy hornaté s malými náhorními rovinami. Obyvatel jest 67.889, kteří provozují orbu, jejíž výtěžek (žito, pšenice, oves, ječmen, pohanka a brambory) prodává se do ruských a čínských zlatých ložisek. Jinak živí se lovem živočichů kožišinu dávajících a ryb, chovem dobytka (kozáci) a nepatrnou měrou i řemesly. Nejdůležitější pro okruh jest 10 bání zlatých s 2776 děl. a výtěžkem za 2·7 mill. rub. ročně, potom 1 stříbrná (215.413 rub.), ostatní řemeslné závody dodávají zboží za 1 mill. rub. ročně. V báních pracuje veliký počet trestancův.