Ottův slovník naučný/Mzábité
Ottův slovník naučný | ||
Mzáb | Mzábité | Mzda |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Mzábité |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 954. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Mzábité, Mzábové (Bení-Mzáb), berberský kmen, obývající 4 oasy se 7 městy v alžírské Sahaře, mezi Lagvátem a Goleou, v počtu as 50—60.000 duší. Skalnaté území jejich svažuje se od severozáp. k jihových., kam směřuji hlavní Vádí, jež v led. a únoru pokrývají se dosti značnou vegetací, ač ostatní čásť roku je půda vyprahlá. Leč 5 m pod povrchem jest dostatek výborné vody, s prudkostí na povrch vyrážející. Vedle všech druhů jihoevrop. stromů proslulé jsou palmy, jichž počet páčí se na 200.000 kusů; avšak ani tyto, ani skrovné zahradnictví a rolnictví nestačí na výživu obyvatelstva, tak že značná čásť jeho hledá v Tellu svou výživu. Tu vydělávají si svůj chléb buď řeznictvím neb obchodem, doprovázejíce karavany či dovážejíce do vlasti obilí a odtud zpět datle. Pro svou střídmost a pracovitost těší se dobré pověsti. Žijí v monogamii, pilně střehou čistotu krve; ženy nesmějí vlast opouštěti. Co se týče víry, blíží se arab. Vahábitům, opírajíce učení své toliko o korán. Muhammedáni, kteří nepokládají je za pravé věřící, pronásledovali vždy M-ty. Mnohé zvyky jejich zdají se býti původu křesťanského nebo židovského. Hlavní město jejich je Gardája ve Vádí Mzábu (v. t.). M. bydlili dříve v severu kol Tijáretu, potom Súfu, až odtud byli vypuzeni. Každé město tvořilo zvláštní republiku. R. 1850 uznali svrchovanost Francie, která r. 1882 zřídila v Gardáji pevnost s posádkou.