Ottův slovník naučný/Mystopol

Ottův slovník naučný
Mystika	Mystopol	Myš

Údaje o textu
Titulek:	Mystopol
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 943. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Související:	Vlastenský slovník historický/Mystopol
Související články ve Wikipedii: Seznam administrátorů podobojí

Mystopol Jan, kněz protestantský a administrátor konsistoře (* v Praze — † 28. září 1568 t.). Studoval na pražské akademii, potom v Německu, kde poznal učení Lutherovo, načež, vysvěcen byv na kněze podobojí, působil nejprve na venkově. Přišed do Prahy, stal se r. 1530 farářem u sv. Mikuláše na Menším Městě Pražském, r. 1531 přijat byl do konsistoře a r. 1542 důvěrou a přízní stavů protestantských zvolen za administrátora této konsistoře. Bylť u stavů oblíben z té příčiny, že horlivě se přičiňoval o rozšíření učení Lutherova, a lutheráni byli tehdy ve valné většině ve straně podobojí. Rovněž města přidala se tu k pánům a rytířům, proti kterým král Ferdinand I. byl velmi malomocný. Lutheráni, nechtíce se již spravovati kompaktáty, doufali v M-a, že se přičiní, aby stranu pod obojí zreformoval celou ve smyslu učení Lutherova. Když pak král Ferdinand I. r. 1544 svolal společný sněm na den 1. května, na kterém od stavů všech zemí koruny České žádal za podporu proti Turkům, pozval administrátor M. veškeré duchovenstvo pod obojí z Čech i Moravy na poslední dny dubna, aby poradili se o otázkách víry, o mši sv., o mnohých, zbytečných ceremoniích a obřadech. Většina se vyslovila ve smyslu lutheránském, načež stavové žádali na králi, aby jim nová usnesení potvrdil a dovolil, zvoliti si biskupa. Král odepřel. M. musil na rozkaz králův i o Božím Těle i o jiných svátcích staré obyčeje strany pod obojí zachovávati. Za to odepřeli stavové králi pomoc pro jeho bratra Karla V. proti Šmalkaldským. Tak vznikla vzpoura, která však po porážce Šmalkaldských r. 1547 zle se jim vyplatila. Obnoven zároveň tak zv. mandát proti Pikartům, namířený proti novému učení a hlavně proti Českým Bratřím. Těchto se tehdy mnoho z Čech vystěhovalo. M. však, aby si získal důvěry královy, odpadl náhle od svých dřívějších názorů, stal se horlivým kališníkem a jal se příkře vystupovati proti Bratřím. Žádal také, aby mu za to svěřena byla kollej Všech Svatých. Žádosti té vyhověno nebylo, ježto akademie se tomu opřela. Dostal však přece kazatelství v kapli Betlémské a děkanství u sv. Apollináře, kterýž úřad zastával od r. 1550—68. Po příkladě protestant. stavů v Německu, kdež vymohli si mírem augšpurským r. 1555 nových svobod náboženských, svolali i čeští stavové do Prahy sjezd, na kterém odňali M-ovi úřad administrátora, poněvadž vešel v opovržení u nich pro svou nestálost, a zvolili na místo jeho lutherána Jana Kolínského. Také konsistoř obsadili lidmi svými. To se opakovalo po dvakráte ještě: r. 1559 a 1562. Ale král volby neschválil a sesadiv faráře Matěje Lounského z Nymburka, nikoho se neotázav, jmenoval sám opět administrátorem M-a (28. září 1562) a zakázal jakékoli změny, čelící proti kompaktátům. V úřadě tom setrval M. již do své smrti. Byl to muž sice vzdělaný a výmluvný, ale bezcharakterní, ješitný, zištný a ctižádostivý. Pochován byl v kapli Betlémské.