Ottův slovník naučný/Moudrá
Ottův slovník naučný | ||
Moudon | Moudrá | Moudrov |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Moudrá |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 791. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Související: | Autor:Pavla Moudrá |
Heslo ve Wikipedii: Pavla Moudrá |
Moudrá Pavla, pseud. Olga Přibylova (* 1861 v Praze, kde její otec Fr. Moudrý byl inženýrem). Provdavši se za Jana Mucka redigovala s ním v r. 1888 časopis »Ratibor« a r. 1889 založila časop. »Ladu«. Potom byla nějakou dobu vychovatelkou v Rusku a nyní žije v Praze. Psala črty, feuilletony, kritiky, referáty a pod. do »Zl. Prahy«, »Nár. Listů«, »Ženských Listů«, »Švandy dudáka«, »Vol. Směrů« a »Obzoru« a přeložila z Lubbocka: Krásy přírody a Radosti života (Praha, 1897); z S. Webba: Nesnáze individualismu (t., 1897); z E. a J. Goncourtů: Germinie Lacerteusova (1898); z Dickensa: Zvony (t., 1899); Povídka o dvou městech (t.); Velké naděje (t.); z Kiplinga: Kniha džunglí; z Micheleta: Láska; z Musseta: Zpověď dítěte svého věku a Novelly a povídky (Praha, náklad. J. Otty); z Carlyle: Dějiny francouzské revoluce (t., 1901). Původní práce: Do rozmaru i do pláče (t., 1901).