Ottův slovník naučný/Most (obce)
| Ottův slovník naučný | ||
| Most | Most (obce) | Most Johann Joseph |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Most |
| Autor: | neznámý |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. s. 776-779. Dostupné online |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Související na Wikidatech: Most |
|
Most: 1) M., také M. Hněvín (něm. Brüx, lat. Pons), král. město v Čechách v diéc. litoměřické, má s předměstími: Taschenberg, Zahražany a Václavice 23,75 km2, 791 domů, 2493 ob. č., 12.211 něm., 2 jiné národ. (1890). V M-ě jest kraj. soud, hor. senát s rev. hor. úřadem, měst. deleg. okr. soud, okr. finanční ředitelství, okr. soud důchod., hlavní berní úřad, kommissařství fin. stráže, okres. četn. stanice, cejch. úřad, notářská komora pro obvody kraj. soudů v M-ě a Litoměřicích, stát. báňské řed. dolů »Julius« I., II., III., IV. a V., okr. hejtmanství a soud, děkanství a vikářství, dále jest zde děkan. a zároveň farní kostel Nanebevzetí P. Marie, vynikající památka z pozdní gotiky v Čechách (v. Čechy, str. 401 b), kostel evangel. a synagoga. Původní far. kostel na náměstí (Minoritském) vzal za své při velkém požáru r. 1515, kdy i 400 lidí přišlo o život. Na místě téhož je nyní kostel sv. Frant. Ser. s klášterem minoritů; r. 1820 byl obnoven zároveň s kostelem piaristským. Kostel kapucínský s klášterem a zahradou zal. r. 1616 a dostavěn r. 1627. Velmi starý je též kostel sv. Ducha na Pražské silnici. Školství: veřejná čes. obec. škola farnosti Sv.-Václavské o 6 tříd. s 5 parall., opatrovna Ú. M. Š. (2 odd.), 3tř. něm. chl. a dív. měšť. šk. (3 parall.), 5tř. ob. chl. a dív. něm. (5 parall.) pro město, 5tř. obec. šk. něm. pro chl. a dív. (17 tříd) na Václavském předměstí; čes. průmysl. pokrač. škola (2 roč.), průmysl. pokrač. škola něm. (3 roč., 2 parall.), obchodní pokrač. škola něm. (2 roč.), veřej. obchodní škola něm. (3 roč.), stát. vyš. gymnasium a městské museum místních památek. Dobroč. ústavy: všeobecná nemocnice (na 200 postelí) cís. Fr. Jos. I., velmi moderně zařízená, založ. r. 1855, nově vystavěna (1900); měst. špitál s kaplí sv. Ducha (r. 1488); chudobinec měst., špitál na Taschenberku, 2 asyly pro chudé staré, 2 lékárny, dále kláštery: kapucínský, minoritský a kommenda křižovnická. Průmysl a obchod: dva pivovary, dva akc. cukrovary, továrna na emailované želez. a plech. zboží, akc. továrna na líh a potaš, továrna na hosp. stroje, tři parní mlýny s pekárnami, akc. spol. továrny: na mýdlo a obuv, továrna na zboží kovové, výroba hodin, zboží porculán. a zboží z čínského stříbra, slevárna kovů, továrna na zboží kaučukové a gummové, 4 knihtiskárny a j. Peněžní a akc. podniky: pobočka rak.-uher. banky, filiálka čes. eskomptní banky v Praze, měst. spořitelna, hosp. záložna, živnost. záložna se zastavárnou, svob. a spol. skladiště, spořitelna a záložna I. rak. spol. úředníků, sídlo spolku ku vzájemnému pojištění proti ohni pro hejtman. mostecké a teplické; několik horních společností na dobývání hněd. uhlí. Prostředky spojovací: stát. pošta spojená s telegraf. a telefonním úřadem (mezi Ústím n. L., Podmokly–Děčínem–Rumburkem, Haidou, Čes. Lipou, Žatec–Chomútovem; připoj. na Prahu, Vídeň, Plzeň, Karlovy Vary, Cheb, Frant. a Mar. Lázně a Aš). Železnice rak.-uh. st. dráhy (Praha–M.–Multava) a Ústecko-teplické dráhy (Ústí n. L.–Chomútov). Obyvatelé živí se jen skrovnou měrou rolnictvím; nejvíce zastoupeno je zelinářství, většina obyvatel zaměstnána je při dolech. Asi před 50 lety nebylo ani potuchy o tom, jaké jsou poklady uhlí v okrese mosteckém. Tehdy zde hospodářství velice kvetlo. Dolováním na uhlí a s tím souvisícími továrnami změnila se i krajina značně, jakož i způsob života, zejména zdražení životních potřeb příchodem velikého počtu dělnictva. Uhlí nachází se v celém okrese, ale není ve své kvalitě ani kvantitě všude stejné a vrstvy hněd. uhlí jsou mladšího původu; dle otiskův a zkamenělin, jež vyskytují se v uhlí hnědém hojně, jest zjevno, že uhlí to vzniklo zvláště z lesů ořechových, olšových, vrbových, sosnových a pod. Uhlí hnědé z ložisek v M-ě a v okolí těží se dvojím způsobem, a to buď vrchním odkrýváním, buď vykopáváním šachet a vrtáním štol. R. 1894 bylo v okresu 1956 měr dolových (z nichž se nedolovalo v 1243) a pracovalo v nich 7360 děln. Těžných šachet bylo 36, z nichž nejhlubší byla Pluto u Louky (380 m) a nejmělčí šachta Marianská u M-u (25 m), a vytěžilo se na všech šachtách v okresu mosteckém 44,609.463 q uhlí v ceně 13,961.516 korun; z něho vyvezeno přes hranice 23,946.000 a v zemi zůstalo 16,548.000 q. Ostatní je uhelný mour. Šachty jsou vesměs elektricky osvětleny a spojeny se železnicemi drahami vlečnými z dolů. R. 1900 pracovalo při dolech mosteckých 23.000 dělníkův a vydolovalo se 120,000.000 q hněd. uhlí a 40.000 q kamenného uhlí (u Brandavy) a to v dolech: Státních, Brüxer Kohlenbergbaugesellschaft, Germania-Gewerkschaft, Johann-Tiefbaugewerkschaft, Mariahilfzeche, Nordböhmische Kohlenwerksgesellsch., Saxoniagewerkschaft, Theresia-Tiefbaugewerkschaft, Victoria-Tiefbaugewerkschaft. Dle všeobecného výpočtu může uhlí při dneš. dolování vystačiti v okr. mosteckém ještě asi 100 roků. Mimo to je zde vřídlo kyselé vody »Mostecká kyselka« a Býlanská voda minerální a Zaječická. Tu a v okolí pěstuje se řepa, obilí a zelenina. Samoty: Freibauerhof, Rössel, Resselhof, Waltersheim, Schlossmühle. Na vrchu Schlossberku, 411 m vysokém, zříceniny Landeswartu. Kdy a od koho M. na město povýšen a erbem nadán, neznámo. Erb měst. (vyobr. č. 2837.): v modrém štítě stříbr. most o 3 obloucích, pod nimiž teče řeka; most chrání s obou stran po jedné stříbr, čtverhrané věži, mezi nimiž po mostě kráčí český korunovaný lev, nad kterým vznáší se zlatá osmihraná hvězda. – S M-em jako místem opevněným setkáváme se již v X. stol., jež vynikalo nad ostatní místa v okolí jak velikostí, tak i svou důležitostí. O vzniku dřevěného hradu nemáme historických dokladů. Hrad nesl jméno Hněvín, Hněvín Most (v. t.), což znamenalo jméno místa i hradu, a za krále Přemysla II. nazván hrad »Landeswart«, poněvadž tu pilně střežena stezka vedoucí přes hranice. V XI. stol. byla zdejší krajina majetkem rodu Hrabišiců, z nichž Kojata, nemaje žádných potomků, odkázal (1227) trhovou ves M. i s příslušenstvím kostelu zderazskému v Praze. Král Václav I. v 1. pol. XIII. stol. opět M. na sebe potáhl a vystavěl zde hrad, na nějž přeneseny úřady kraje tehdy bílinského – odtud zván pak krajem mosteckým – a pod hradem vysadil město, jež opevnil a v němž daroval špitál s kaplí sv. Václava ryt. řádu křižovníků s červ. hvězdou, čímž vznikla později mostecká kommenda řádu toho. Krátce po r. 1240 usadili se v M-ě františkáni nebo minorité. Přemysl II. dal městu první svobody a rozličné výsady, zejména mílové a právo skladní. R. 1283 založen na předměstí Zahražanech panenský klášter řádu sv. Maří Magd. (r. 1783 cís. Josefem zrušený, kdy kostel darován piaristům). R. 1283 zastaven M. Otovi Brandenburskému. Král Jan Lucemburský osvobodil pohořelou (1334) obec od daní, změnil jí výroč. trhy, aby s chomútovskými nepřipadly na stejný den, čímž se v M-ě velice povznesl obchod, a ještě jinak obec podaroval. Karel IV. udělil městu ještě jeden výroč. trh a právo, by pro případ smrti o svých statcích říditi mohli (1372). Král Václav vysadil obci popravu, zlepšil erb (1411) a udělil svobody v příčině žen a dcerek zdejších (1416) a hrad zapsal (1413) Martinovi Kladnému z Malešova, kterýžto zápis přešel na Mikuláše z Lobkovic, od něhož jej vyplatil (1420) král Sigmund a r. 1423 zastavil město M. i hrad Bedřichovi, star. vévod. saskému. R. 1420 obsadili hrad Míšňané, kteří následujícího roku husitům obléhajícím hrad způsobili porážku, tak že tito od dalšího obléhání upustili. R. 1429 učinili M.ečtí s husity příměří, r. 1455 město vyhořelo a poddalo se Jiřímu z Poděbrad, načež hrad svěřen Zbyňkovi Zajíci z Hasenburka. Král Jiří potvrdil městu jeho svobody, přidal výroč. trh a zastavil je svým synům (1465) a při dělení (1472) dostalo se Bočkovi z Kunštátu a potom jeho bratru Jindřichovi, za nichž obdrželo město rozličné nové svobody, zejména právo pečetiti červ. voskem. R. 1480 postoupil Jindřich hrad Benešovi a Ludvíkovi bratřím z Veitmíle; od Anny z Veitmíle hrad vyplacen (1584) a připojen ke komoře král. R. 1515 zhubil město strašný požár, při němž přišlo o život 400 lidí. Aby se město poněkud vzpamatovalo z tak veliké pohromy, osvobozeno od daní a přidán mu nový trh. V následujících letech stavěn kostel (1517) pod vedením m. M. Beneše a důchody obce znamenitě se vzmáhaly, tak že obec mohla kupovati statky, ty však r. 1547 všechny jí od král. komory vzaty, ale později vráceny; v 2. pol. XVI. stol. vzmáhalo se v městě lutheránství, až i vrchu nabylo; r. 1578 větší čásť města vyhořela. R. 1595 prodán hrad i s panstvím obci mostecké. Poč. XVII. stol. nastaly v M-ě třenice náboženské, lutheráni i kostel si zde postavili (1612), a spory ukončeny smlouvou r. 1616 a ještě téhož roku vystavěn zde klášter kapucínský. Na počátku války 30leté byl M. na straně odbojných stavů, ale po bitvě Bělohorské město od Albrechta z Valdšteina vzato, jmění jeho zabráno a katolické náboženství opět tu zavedeno, roku pak 1627 dostavěn kostel kapucínský. R. 1628 navráceny městu zabrané statky i potvrzeny jeho svobody a výsady. R. 1631 obsazeno město vojskem saským, r. 1639 vypáleno od Švédů, což v následujících letech několikráte se opakovalo; r. 1646 Švédové dobyli hradu a zůstali v něm posádkou. R. 1651 hrad »Landeswart« na rozkaz cís. Ferdinanda III. zbořen, poněvadž měšťané přičítali mu všeliké za 30leté války utrpěné škody. Po válce 30leté město jen znenáhla se zotavovalo, navštěvováno jsouc často požáry, v letech pak 1778–79 strádalo vpády Prusů a dokonce od nich r. 1779 bylo obsazeno. R. 1731 stavěn klášter minoritský, r. 1768 uvedeni sem piaristé, r. 1791 zřízeno zde gymnasium, r. 1830 vyhořelo na 300 domů, r. 1850 stalo se sídlem státních úřadů a před 50 lety otevřením dolů velice se vzmohlo. R. 1895 a 1896 v měsíci červenci utrpěl M. velikými katastrofami. Sypký písek nad uhlím se nalézající vnikl do dolu »Annina«. Utvořily se velké propasti a domy v počtu 85 stojící v ulicích Nádražní, Plynárenské, Spojovací sřítily se do hlubin. Nyní je v místech těch slušný park. V M-ě narodil se Jiří Berthold z Breitenberku, odtud Pontanus zvaný. Srovn.: A. Sedláček, Histor. Slovník (Praha) a Josef Fritsch, Heimatskunde des Brüxer Bezirkes (1896).
K okres. soudu mosteckému náleží 21 polit. obcí na ploše 263,59 km2, se 4099d., 9520 obyv. čes., 38.335 něm. a 3 jiné národ.; ze 48.379 přít. obyv. 47.283 katol., 345 evang., 743 žid., 8 jin. vyzn.; z těch 24.563 muž., 23.816 žen. (1890). Obyvatelé zabývají se prací v lesích, rozličnými řemesly, provozují obchod s dřívím, soustružnictví, výrobu hraček, chudí sbírají houby, borůvky, jahody, maliny a ostatní jsou horníci.
Okres. hejtmanství skládá se z okr. mostec. a kateřinskohorského, má 322,35 km2, 5000 d., 95.240 ob. č., 43.415 něm (1890).
2) M. Kamenný, ves t., v. Mosty 5) a Kamenmost.
3) M. nad Litavou (Bruck an der Leitha), město v Dol. Rakousích, na l. bř. Litavy a na sever. úpatí Litavského pohoří; stanice Rak. stát. dráhy Vídeň–M. a Hainburk–M. a stanice Uher. st. drah Budapešť–M.; má 4570 obyv., z nichž je 46 Čechů (1890), okr. hejtmanství a soud, pš., telegraf, místní vojenské velitelství, vojen. posádku (354 muž.) a střelnici, dva kostely, býv. klášter augustiniánský, měšť. a dvě obecné školy, zámek hr. Harracha se zbytkem stavby z dob římských a vynikajícím parkem a zahradou, pivovar. U města konají se každoročně za letní doby velká vojenská cvičení. Město má dosud staré městské zdi s branami. M. jest velice starého založení, znám byl již Římanům, neboť vedla tudy silnice z Carnunta do Mutena. Okresní soud má rozlohu 231 km2 s 18.212 obyv., z nichž je 198 Čechů (1890). Okres. hejtmanství, k němuž náležejí okr. soudy M. n. L., Hainburk a Švechat, měří 704 km2 s 62.629 obyv., z nichž je 2125 Čechů (1890).
4) M. nad Murou (Bruck an der Mur), město ve Štýrsku, v krásném údolí murském, 465 m n. m.; stanice Již. dráhy Lubno–M. a Nové Město za Vídní–Štýr. Hradec, má 3617, jako obec polit. 5651 obyv. něm. (1890), okres. hejtmanství a soud, okr. finanč. ředitelství, pš., telegraf, proboštství, krásný got. far. kostel, radnici, prostranné náměstí, na něm studna s uměle zhotovenou mříží (ze XVII. stol.), starý zámek s román. sloupovím a loggií, odbor. školu pro průmysl dřevařský, dvě školy průmyslové pokračovací, špitál, nemocnici, vojenskou posádku (257 mužů), spořitelnu, několik železáren a sleváren železa, výrobu želez. zboží, uměl. mlýn, papírnu a továrnu na cellulosu a dřevité látky. Za městem zvedají se zříceniny býv. vévodského hradu Landskronu, shořelého r. 1792. Sev. od města končí se malebné údolí Tragössthal. – Okres. soud má 537 km2 a 20.512 obyv. něm. (1890). – Okresní hejtmanství, k němuž náležejí okresní soudy: Aflenz, Kindberg, Mariazell, M. a Mürzzuschlag, měří 2153,96 km2 a má 65.877 obyv. něm. (1890).