Ottův slovník naučný/Mohelnice
| Ottův slovník naučný | ||
| Mohelka | Mohelnice | Mohelno |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Mohelnice |
| Autor: | Eduard Müller, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 500–501. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Mohelnice (rozcestník) |
|
| Související články ve Wikipedii: Mohelnice, Mohelnice (Krupka), Mohelnice (Křešín), Mohelnice (okres Plzeň-jih), Mohelnice nad Jizerou, Nižní Mohelnice, Vyšní Mohelnice |
|
Mohelnice: 1) M., ves v Čechách při Mohelce, hejtm., okr. a pš. Mnichovo Hradiště (část. Loukovec); 33 d., 211 ob. č. (1890), fil. kostel Nanebevzetí P. Marie, 1tř. šk., popl. dvůr a 3 mlýny. — 2) M., ves t., hejtm. Ledeč, okr. Dol. Kralovice, fara Křešín, pošta Čechtice; 28 d., 189 ob. č. (1890), výroba kostní moučky, dva mlýny a dvě pily. — 3) M., ves t., hejtm. Přeštice, okr., fara a pš, Nepomuky; 37 d., 203 ob. č. (1890), mlýn a panský rybník. — 4) M. (Müglitz), ves t., hejtm. a okr. Teplice, fara a pš. Habartice; 21 d., 121 obyv. n. (1890), celní úřad pohraniční. — 5) M. Horní, víska t., hejtm., okr. a pš. Mnich. Hradiště, fara Loukovec; 17 d., 85 ob. č. (1890).
5) M. (Müglitz), město na záp. Moravě, blíže lev. bř. Moravy, v hejtm. zábřežském; má 528 d., 4391 ob., z nichž je 100 Čechů (1890), okr. soud, četn. stanici, finanč. stráž, poštu, telegraf, stanici Rak.-uher. stát. dráhy (Č. Třebová–Olomouc), krásný děkan. chrám sv. Tomáše, hřbit. kostel sv. Stanislava, 5tř. šk. obec. a 3tř. měšť. pro chlap. a dív., 2tř. šk. průmysl. pokrač., radnici, lékárnu, nemocnici, měst. spořitelnu, doly na tuhu, cukrovar, pivovar, továrnu na lepenku, sirkárnu, škrobárnu, 4 mlýny, koželužnu, výrobu vaty a zboží obuvnického, týd. a výroč. trhy. — Do znaku od císaře Rudolfa II. dostala M. 6 stříbrných jehlanců v červeném poli. M. jest osada velmi stará; prvně připomíná se r. 1131, kdy patřila proboštství sv. Václava v Olomouci, ne však celá. Teprve r. 1180 nabylo biskupství celé vsi a brzy také okolí. Na město ji povýšil asi r. 1273 biskup Bruno, jenž t. r. dal jí právo magdeburské R. 1423 spálili ji husité a na 700 obyv. povraždili. R. 1475 držel ji v zástavě Procek z Kunštátu, od něhož ji zase vykoupil kol. r. 1500 Jan Vítěz pro biskupství. V XVI. stol. byla zcela česká, přijímajíc a dávajíc naučení po česku. Za doby té dala Praze dva arcibiskupy, Antonína Brusa († 1562) a Martina Medka († 1590), a bratrské Jednotě několik bratří-kazatelů. Rodišti svému arcib. Medek vystavěl r. 1589 chudobinec a kostelíček sv. Stanislava. Město poněmčil kardinál Dietrichštein, tak že již r. 1604 přijímalo také naučení něm. a r. 1631 naposledy přijalo naučení české, ač ještě r. 1676 byla čtvrtina města česká (22%). R. 1643 dobyli jí Švédové a měli tam hlavní stan, r. 1742 drancovali ji Prušáci. — Okres. soud mohelnický tvoří jižní čásť hejtmanství zábřežského, má 210 km2, 3497 d., 9271 obyv. č., 15.840 n. a 107 jiné národn.; z 25.288 přít. obyv, 24.734 katol., 52 evang., 502 žid, 12.096 muž., 13 192 žen. (1890). E. Müller.
6) M. Dolní, ves ve Slezsku, hejtm. Těšín, okr. Frýdek, fara Morávka, pš. Pražma; 96 d., 656 obyv. č. (1890), Itř šk. — 7) M. Horní, ves t.; 55 d., 410 ob. č. (1890), 1tř. šk.