Ottův slovník naučný/Močová kyselina
| Ottův slovník naučný | ||
| Močopudné léky | Močová kyselina | Močová mázdra |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Močová kyselina |
| Autor: | Bohuslav Raýman |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 489. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Kyselina močová |
|
Močová kyselina C5H4N4O3 jest v moči lidském (denně asi ½ g), v močových kamenech, v moči lva, tygra, želvy, psa (při masité potravě) i v moči ptákův a proto je též v guanu. Trus hadi skládá se téměř výhradně z kyselého močanu ammonatého. I jinde po různu v pathologických případech u člověka i u zvířat nalezena m. k. v rozmanitých orgánech. Proslavena jest synthesa m-vé k-ny, již provedl několika cestami Horbaczewski, jenž látku tu i v těle lidském sledoval a její původ zde vysvětliti se snažil. M. k. sloužila před drahnými lety k tovární výrobě murexidu, pěkného červeného barviva s krystallky jak krovky zlatohlávka se třpytícími. Ze solí m-vé k-ny, kteréž jsou nesnadno rozpustné, výjimečně rozpustnější jest sůl lítnatá LiC5H3N4O3, která se rozpouští ve 367,8 d. vody 20°, a sůl piperazinu (vl. diethylendiaminu)
C4H10N2.C5H4N4N3,
která k rozpuštění potřebuje pouze 50 d. vody. Jelikož m. k. sama 14—15 tisíc dílů vody k rozpuštění má zapotřebí, rozumí se samo, že vody lítnaté a roztoky diethylendiaminu kyselinu tu (chorobně nahromaděnou) z těla odstraňovati by mohly. Úloha k-ny m-vé po zvířectvu jest, jak se zdá, veliká, spočívajíť na ní chemicky četná barviva motýlů i ptáků, barviva, která zvláště v některých periodách života zvláštní skvělostí se vyznamenávají. Rn.