Ottův slovník naučný/Mlha
| Ottův slovník naučný | ||
| Mlezivo | Mlha | Mlhové obrazy |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Mlha |
| Autor: | František Augustin |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 462. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Mlha |
|
Mlha jest zhuštěná pára vodní v dolních vrstvách vzduchových u samého povrchu zemského se vyskytující. Skládá se z jemných kuliček vodních, jež při velkém množství kalí vzduch činíce jej neprůhledným. Příčinou mlhy bývají rozdíly mezi teplotou povrchu zemského a teplotou vzduchu nad ním se rozkládajícího. M. vzniká, bývá-li povrch zemský studenější nežli vzduch přicházející s ním do styku. Ochlazením pod bod rosný počne se pára ve vzduchu obsažená zhušťovati a se z něho vylučovati. Tím tvoří se m. nad povrchem zemským, když se tento za jasné oblohy a klidného vzduchu vyzařováním tepla do prostoru světovébo silně ochlazuje. M. toho druhu, jež roste z dola nahoru, může dosáhnouti značné výše a jeviti se zvláště v horách jako mlhové moře, v němž se vrcholky hor podobají ostrovům. M. objevuje se zvláště, když se teplý a vlhký vítr žene přes vychladlou zemi, jako se stává po tuhých mrazích v zimě a na jaře. Téhož původu jsou též mlhy polární, které povstávají, žene-li se tam vlhký vítr přes sníh, pak mlhy nad chladnými částmi moře, jako nad mělčinou novofoundlandskou, kde se dostávají teplé jižní větry nad moře polárními proudy silně ochlazené, pak m. kolem ledových ker, plovoucích do nižší zeměp. šířky, m. kolem vrcholků horských atd. M. povstává též, když naopak chladnější vzduch nemůže pojmouti veškeré páry vodní do něho z teplejšího povrchu zemského vstupující. Přesycením chladného vzduchu vznikají mlhy podzimní, pak mlhy nad hladinami vodními, nad bažinami, nad lukami, nad teplými prameny v zimě atd. Tím způsobem vysvětlují se též mlhy, jež vznikají nad teplým proudem golfovým na pobřeží anglickém, irském a norském, kde proudí vlažná voda. Mlhy pozorujeme častěji v chladnější době roční nežli v době teplejší. Zvláště husté a dlouho trvající mlhy vyskytují se u nás na jaře a na podzim; v létě vyskytují se mlhy po deštích a nad vlhkou půdou; v horách bývají mlhy častější než v nížinách. M. nedostavuje se tam, kde nebývá rosy a dešťů, jako v pouštích afrických a asijských. Tak zvaná suchá m. má sice podobu, nikoli však podstatu vodnaté mlhy, skládajíc se z pevných částic kouře a částic uhelných. Ag.