Ottův slovník naučný/Mlázovice

Údaje o textu
Titulek: Mlázovice
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 453–454. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Mlázovice
Č. 2780. Znak měst. Mlázovic.

Mlázovice, starobylé městečko v Čech., na úpatí Mlázovického chlumu, v hejtm. královéhradeckém, okr. hořickém; má 146 d., 888 ob. č. (1890), farní kostel Nejsv. Trojice, 3tř. šk., pš., radnici a několik výroč. trhův. Nedaleko pískovcové lomy a na úpatí Chlumu v utěšené krajině lázně (s 12 prameny), založené r. 1864. M. pro svou romantickou polohu a čistý, horský vzduch hodí se za letní pobyt. Kdy a od koho M. založeny, neznámo; ve XIV. stol. měly již svůj vlastní kostel. V XVII. st. na přímluvu svého pána Albrechta Vladislava Smiřického ze Smiřic povýšeny na městecko a nadány erbem městským (vyobr. č. 2780.): v červeném štítě spatřuje se na zelené půdě stříbrná čtverhraná věž se stínkami, oknem a branou otevřenou. M. bývaly zvláštním statkem, na němž seděl r. 1400 Chod z Mlazovic, v XV. st. dostaly se Zdeňkovi Černínovi, komturovi řádu maltezského, za něhož husité M. přepadli a hrad r. 1423 pobořili. Místu, kde hrad stával, říká se dosud »Hrádek«. V XVI. st. příslušely M. ke statku holovouskému, potom ke statku hořickému a ke konci století XVII. drželi zde dvůr Odkolkové z Újezda.