Milosrdní bratři, mnišský řád žebravý, jejž založil sv. Jan z Boha. Ačkoli nezamýšlel nikdy Jan založiti zvláštní řád, nýbrž toliko nábožný spolek ke službě nemocných, přece dal základ řádu m-ných b., neboť brzy po jeho smrti rozšířil se spolek po celém Španělsku a obdržel r. 1572 potvrzení od pap. Pia V. jakožto kongregace špitálníků podle řehole sv. Augustina. M. b. byli pod správou biskupů, volíce si v každém špitále svého vrchního (major), a toliko jeden bratr kláštera přijímal kněžské svěcení. Řehoř XIV., zvláště pak Pavel V. proměnil kongregaci v řád dav mu právo slavných slibů (1611 a 1617) a vyňav jej z pravomoci biskupův (1619). Vedle tří obyčejných slibů řeholních skládají m. b. ještě čtvrtý, t. zv. bezplatné přijímání a péči nemocných. Též Urban VIII. daroval jim r. 1624 mnohé výsady, zejména práva řádů žebravých, a proto jsou m. b. dokonalým mnišským žebravým řádem, jehož prvním účelem jest péče o nemocné bez rozdílu národnosti a vyznání. Ze Španěl rozšířil se řád též do jiných zemí a rozpadá se nyní ve dvě kongregace: španělskou (již od r. 1592), o 2 provinciích ve Španělsku (Andalusie a Kastílie) a 4 v koloniích (Peru, Mexiko, Terra firma a Filipiny), a italskou o 6 provinciích (Rakousko, Uhry, Polsko, Německo, Francie a Italie). Jednotlivé domy spravují převorové, provincii stojí v čele provinciál a celému řádu generál (prior generalis) sídlem v Římě. Všickni m. b. jsou laiky a jen něco málo členů přijímá kněžské svěcení, kteří vedou pak duchovní správu ve špitále. Oděvem m-ných b. jest černý hábit, sepjatý řemenem, se škapulířem. V různých zemích obdrželi m. b. též rozličná jména; tak slují ve své španělské vlasti „bratří pohostinství“ nebo „špitálníci“, v Italii fate bene fratelli (dobročinní), ve Franci freres de la charité, v Německu často Hospitaliter, v latině fratres misericordiae. V říši Rakousko-Uherské mají m. b. v celku 27 špitálů, 16 v Rakousku a 11 v Uhrách; na Čechy připadají 3 kláštery, totiž v Praze (zal. 1620 od cís. Ferdinanda II.), v Novém Městě n. Metují (zal. r. 1692 od Arnošta de Leslie) a v Kuksu (zal. 1743 od hrab. Frant. Sporcka). Sídla ostatních domů provincie „rakouskočeské“, stojící pod ochranou sv. Michala, jsou: Valčice (Feldsberg 1605), Vídeň (1614), Št. Hradec (1615), Gorice (1656), Těšín (1694), Prostějov (1739), Brno (1748), Letovice (1748), Hütteldorf (1758), Linec (1783), Vyzovice na Moravě (1781), Zebrzydovice v Haliči (1611) a Krakov (1615). AŽ.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Hospitálský řád sv. Jana z Boha