Ottův slovník naučný/Miletín

Ottův slovník naučný
Miletič	Miletín	Miletínek

Údaje o textu
Titulek:	Miletín
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 334-335. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Miletín (rozcestník)
Související články ve Wikipedii: Dolní Miletín, Horní Miletín, Miletín, Miletín (Onomyšl), Miletín (Želiv)

Č. 2766. Znak města Miletína

Miletin: 1) M., starobylé město v Čechách na soutoku Bystřice s potok. Bystrým, na návrší mezi Chlumem Hořickým a Zvičínem, v hejtm. královéhradeckém, okr. hořickém, má 229 d., 1583 obyv. č., 2 n. (1890), far. kostel Zvěst. P. Marie, 5tř. šk., pš., četn. stan., radnici, zálož., mlýn, váp. lomy, na potoku »Bystrém« pilu; výrobu lihovin, soustružnictví, tkalcovství, cihlářství a několik výroč. trhův. Alod. panství (1305.57 ha) se zámkem, dvorem a pivovarem drží Alex. kn. Schönburg. Asi půl hod. od města na sever v romantickém údolí Bystřice uprostřed lesů Lázně Miletínské s kaplí sv. Jana Nep. s jednopatrovou budovou hostinskou. K lázním užívá se léčivého pramene prýštícího se ze skály pískovcové a obsahujícího sůl, síru, skalici, kamenec a pryskyřici zemní. Pramen dlouho je již znám. Bývalý hrad M. v župě hradecké byl v nejstarší době zbožím vévodův českých. Vladislav II. nebo jeho nástupce daroval jej jednomu svému dvořanu, jenž psal se odtud z Miletína. První nám známý z rodu toho byl Zbraslav (v l. 1228 až 1238), po něm vdova darovala r. 1241 M. ještě s jinými statky Německému řádu špitálních bratři jerusalemských P. Marie, kteří postavili zde klášter s kaplí a pak kostel a založili osadu s pivovarem a mlýnem, nazv. M. R. 1267 svěřena byla řádu far. správa a kostel klášterní stal se farním. R. 1423 přitáhli husité s Janem Žižkou v čele k Hořicům, porazili pány na ně zde útočící, vyplenili a pobořili klášter miletínský do základů. Klášterníci se rozutekli a víc se do kláštera nevrátili. Správu duchovní zaujali zatím duchovní podobojí a zboží miletínské uchvátil pro sebe Diviš Bořek z Miletínka, po jehož dědicích seděl na M-ě Vilém Krušina z Lichtenburka. Z jeho potomkův Bernard prodal (1515) zboží miletínské Buriánovi Trčkovi z Lípy, po jehož potomcích připomínají se tu Smiřičtí ze Smiřic, z nichž Albrecht prodal (1560) M. Jiřímu z Valdšteina, jenž udělil městu rozličné výsady a dopomohl mu k blahobytu a rozkvětu. Z potomkův jeho Bartoloměj rozšířil (1607) kostel miletínský a za Jana Krištofa přeneseno zboží miletínské z desk manských do zemských. Za války 30leté opustili duchovní podobojí faru, načež obstarávali správu duchovní okolní faráři katoličtí. R. 1633 zuřil v M-ě velký mor a k tomu ještě město r. 1645 popleněno a spáleno od Švédů, při čemž i zničen městský archiv a s ním důležité výsady městské. Následkem těchto velkých pohrom čítalo město r. 1664 jen 43 občany usedlé. Po smrti (1685) Viléma Krištofa Max. z Valdšteina dostal se M. Barboře provd. za Jiřího Bedř. hrab. z Oppersdorfu. Ten přestavěl (r. 1693) zámek a po požáru (r. 1699) opět r. 1703. Po smrti Jiřího hr. z Oppersdorfu dostala se polovice M-a příbuzné Marii Anně hr. z Magni, provd. za Jeronýma hr. Liebšteinského z Kolovrat. Tato dala vystavěti v lázních miletínských kapli sv. Jana Nep. a novou farní budovu a, ovdověvši, provdala se za Ferd. hr. Morziniho a r. 1766 prodala M. Josefu Janu Sosnovci bar. z Vlkanova, po jehož dědicích koupil jej Ignác Falge, obchodník z Trutnova. Tento opravil po ohni (1846) zámek, jejž dokončila Marie hrab. z Thunů Hohenšteinů, která r. 1855 koupila M., ale již r. 1881 prodala jej rodině kníž. Schonburků. Na přímluvu Německého řádu obdržel M. erb (vyobr. č. 2766.): v červeném štítě sv. Jiří v levo na koni jedoucího. Za vlády Jiřího z Valdšteina byl M. na město povýšen, při čemž mu erb rozmnožen o rodin. znak valdštejnský = v l. rohu rozdělený štítek na čtyři díly, z nichž v každém spatřuje se lev stojící na zlaté a modré půdě. Na vých. straně města hřbitov na »Chrasti« na němž odpočívá farář miletín., hvězdář samouk Jan Černý, a rodák Jan Nep. Lhota, a mimo to narodil se v M-ě Karel J. Erben, jemuž tu postaven památník. — Srv. Jos. L. Jandera, Über Miletin in Böhmen (Praha, 1830); Jan Lhota, M. nad Bystřicí (Brno, 1888); Národop. sborník okr. hořického (Praha, 1895). — 2) M., ves t., hejtm. Něm. Brod, okr. Humpolec, fara Vojislavice, pš. Želivo; 15 d., 88 obyv. č. (1890). R. 1674 dostal se klášteru želivskému. — 3) M., ves t., hejtm. Kut. Hora, okr. Uhlíř. Janovice, fara Solopisky, pš. Jindice; 43 d., 261 ob. č. (1890), panská hájovna. — 4) M. Dolní, ves t., hejtm. Č. Budějovice, okr., fara a pošta Lišov; 18 d., 97 obyv. č. (1890). — 5) M. Horní, ves t., fara Štěpanice; 21 d., 100 ob. č. (1890).