Miškovec (maď. Miskolcz), město s vlastním magistrátem a hlavní sídlo uher. župy borsodské na řece Šajavě a na křižovatce uher. stát. drah (Budapešť–M.–Košice, Fülek–M. a Debrecín–M.), má 30.408 obyv., z nichž je 1105 Slov., 1223 Něm. (1890). M. jest sídlem úřadů župních a okres. soudu, finanč. ředitelství, obchodní a živnostenské komory, stát. pošty, telegrafu, telefonu, reformov. superintendentnství, má 10 kostelů, z nichž pamětihodný jest starý gotický reform. sv. Štěpána na hoře Avasu (z XIII. st.) a klášter minoritský. Mezi budovami veřejnými vyniká nový justič. palác, nové reform. vyšší gymnasium, budova obch. a živn. komory, měst. lázně, dům župní, radnice, arcibiskupská škola, kasána pro pěší, jízdu, dělostřelectvo a honvédy. Jest zde několik ústavů vzdělávacích a lidumilných, jako reform. vyšší a král. katol. nižší gymnasium, vyšší obch. škola, vyšší reform. dív. škola, školy obec., měšťan. a pokrač. průmysl. pro chl. a dív., museum, divadlo, župní nemocnice, sirotčinec, chorobinec, chudobinec, útulny, několik peněžních ústavů, elektrické osvětlení. V městě sbíhá se 5 rozlič. drah, jež podporují značně průmysl a obchod, zejména trhy na plodiny, koně, dobytek a vlnu a obchod s vínem. Vůbec jest M. střediskem obchodu a průmyslu župy. Jest u par. mlýn, továrny na porculán a kameninu, strojírna, výroba hrubého sukna a j. Místní dopravě slouží elektrická dráha. — Kdy město založeno, není známo. Jméno obdrželo po starém rodu Míškovců. Ač králové Sigmund a Matiáš udělovali městu rozličné výsady, přece nemohutnělo, až teprve, když nabylo samosprávy, rozvíjelo se nadmíru rychle. Městys Diós-Györ (v. t.) spojuje s Miškovcem horská dráha.
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Miškovec