Mendel Řehoř Jan (* 1822 — † 1881), přírodovědec, augustiniánský kněz a od r. 1854 professor přírodopisu a fysiky na reálce v Brně, od r. 1868 praelát tamtéž, studoval za mladších svých let kříženi rostlin, zjev, kterým se v 1. pol. XIX. stol. zabývali zvláště Angličané a Francouzi. Většinou se předpokládalo, že skřížením dvou odrůd rostlinných vznikne nepřirozený tvar, který v dalších pokoleních se zase zvrhne do formy rodičské; někteří učili také, že skřížením dvou forem může povstati nový a stálý druh. M. byl zaujat také těmito názory, ale pochopil je hloub. Představoval si, že rostlina je složena z množství vlastností, asi tak, jako jsou hmoty složeny z atomů, a že při křížení příbuzných forem se vlastnosti v potomku kladou vedle sebe, takže bastard (t. j. forma skřížením čistých rodičů vzniklá) má i vlastnosti otecké i mateřské. Jestliže na př. bastard vznikl skřížením odrůdy chlupaté s lysou, má oboje vlastnosti, chlupatost i lysost, ale projeví jen jednu (která podle názvosloví M-dlova »dominuje«), totiž chlupatost, kdežto lysost jest v něm utajena (»recessivni« podle M-dla). Že vskutku obě vlastnosti v bastardu jsou, ukáže se při dalším jeho pěstění: jeho potomci jsou totiž nestejní, jednak lysí a v této vlastnosti stálí, jednak chlupatí a rovněž stálí, a konečně rovněž sice chlupatí, ale s utajenou lysostí, která se zase u jejich potomků podle téhož pravidla projeví. Formy stálé z bastardů pošlé M. jmenuje míšence, formy, které obsahují utajené vlastnosti, hybridy; i dokazuje, že poměr hybridův a míšenců se řídí počtem o kombinacích a vymýšlí pro to theorii, že prý jen hotové formy obsahují dominující a recessivní vlastnosti, pohlavní buňky však jsou prý vždycky čisté, obsahujíce každou vlastnost jen jednou. V hořejším příkladě tedy některé pohlavní buňky bastardí obsahují chlupatost, jiné lysost: spojí-li se spermatozoon s první vlastností s vajíčkem téže vlastnosti, vznikne míšenec chlupatý a v této vlastnosti stálý, a podobně vznikne míšenec lysý spojením vajíčka a spermatozoa stejných vlastností; spojí-li se však dvě pohlavní buňky různých vlastností, povstane hybrid s utajenou vlastností, z něhož teprv dalším pěstěním lze vyvoditi míšence. Počítáme-li, že vlastnosti na vajíčka a spermatozoa jsou asi stejně rozděleny a označíme-li vlastnost dominující písmenem d, vlastnost recessivní r, jsou v tomto případě podle počtu o kombinacích vlastnosti na potomstvo bastardí rozděleny podle vzorce d:2dr:r, t. j. ze čtyř potomků jsou průměrně dva hybridi (dr), jeden míšenec s vlastností d, jeden s vlasností r. Ve složitějších případech platí pravidlo: liší-li se rodiče ke křížení vzatí n vlastnostmi, jest 3n různých možných potomkův a 2n počet potomků stálých ve svých vlastnostech. Tyto názory M. opíral pokusy, prováděnými ve své zahradě a uveřejňoval v brněnském přírodovědeckém časopise (1865) a psal o nich známému tehdy botanikovi Nägelimu, ale nenašel přízně. Později nechal botaniky a pustil se do tvrdohlavého sporu se státem o aequivalent. Na jeho názory přišlo se teprv r. 1900, kdy je současně objevili de Vries, Correns a Tschermak, kteří byli s jiné strany (z nauky o dědičnosti) přivedeni k podobným myšlenkám. Dnes jest M.[red 1] světoznámou autoritou. — Literatura: G. M., Versuche über Pflanzen-Hybriden[red 2] (»Verhandl. d. naturforsch. Vereins in Brünn«, 4, 1865); Correns, G. M-s Briefe an Carl Nägeli 1866—1873 (»Abh. d. sächs. Ges. Wiss.«. 1905).
ER.