Ottův slovník naučný/Mediatisace

Ottův slovník naučný
Médiateur	Mediatisace	Mediatisovaní páni

Údaje o textu
Titulek:	Mediatisace
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 2. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Mediatizace

Mediatisace, mediatisování, slove akt, jímž území aneb kníže souverenní stává se podřízeným některého jiného státu. Původ slova m. leží v právních pojmech staré říše Německé, v níž rozeznávali se stavové bezprostřední (immediatní, reichsunmittelbar), t. j. podřízení pouze a tedy bezprostředně císaři jako hlavě říše, a mediatní, podřízení v první řadě jinému pánu a tudíž prostředně stojící pod císařem. Když v míru lunévillském r. 1801 levé Porýní odstoupeno Francii, měli knížata, kteří tím utrpěli ztráty, obdržeti náhradu na pravém břehu Rýna, a to jednak saekularisací knížectví duchovních, jednak m-cí menších území světských. Toto odškodnění provedl t. zv. Reichsdeputationshauptschluss (25. ún. 1803); další m. provedeny aktou spolku rýnského (1806) a pak v době války o svobodu. Tak byla mediatisována všechna říšská města až na tři, veškero říšské rytířstvo a 72 říšská knížata a hrabata (na př. Fürstenberkové, Schwarzenberkové, Leiningenové, Hohenlohové, Schönburkové, Wittgensteinové a j.). — Nyní se těmto mediatisovaným knížecím a hraběcím rodům říká Standesherren.