Med (lat. mel, rus. медъ, ital. miele, frc. miel, angl. honey, něm. Honig) jest šťáva od včel s květů sebraná, do buněk v plástech snesená a v útrobách včel uzpůsobená. Nejlepší m., který z voštin sám vytéká, nazývá se panenský; jest bledě žlutý, aromatického zápachu a sladké, palčivé chuti. M. z voštin vytlačený jest hustší, tmavější, chuti méně příjemné. M. skládá se z cukru ovocného (levulosy) a cukru hroznového (dextrosy), též obsahuje něco málo kyseliny, barviva a pod. Téměř všecky země evropské a americké poskytují obchodu značné množství m-u. Méně vyskytuje se na světovém tržišti m. český a moravský, ačkoliv svou jakosti a lahodností všecky ostatní předčí. Českomoravský a polský je nejlahodnější, m. krajinský a uherský zavání příliš pohankou a jest tmavší, pomořanský jest nakyslý, italský jest aromatický, trochu nahořklý, americký (havanský a illinoiský) bělavý, méně aromatický, podobný našemu m-u řepkovému. M. čistý, vykapaný neb na medometu vydobytý, může se na dlouho uchovati, dáme-li jej v kamenných nádobách dobře uzavřených do chladné, suché a tmavé místnosti. Zcukrovatělý m. stane se opět průhledným a tekutým pouze tím, když nádobu s m-em postavíme na teplá kamna. Volným zahřátím zřidne úplně. M. lze v domácnosti rozmanitě upotřebiti. Buď používáme ho za pomazánku na chléb nebo jiné pečivo k snídaní, k připravování perníku a cukrovinek nebo k výrobě lahodných a zdravých nápojů (viz Medovina). V lékárnách používají m-u k připravování některých léků, jako jest m. růžový, dětský, kyselý a pod. Dětem i starcům jest m. výborným lékem i lahůdkou; jeť lehko ztravitelný a neškodná sladina. Aby se stal cukr ztravitelným, musí změniti se v žaludku v dextrin a levulosu. Cukr v m-u obsažený přechází nezměněn přímo do krve. M. hodí se k slazení kávy, čaje, pečiva a k oslazení některých druhů ovoce. V nemocech zimničných, jako jest katarrh prsní, žaludeční, břišní, koná medová voda s 2 až 6 díly m-u znamenité služby. Blahodárně účinkuje též v m-u obsažená kyselina mravenčí, kterouž včely m. v buňkách konservují. Náplast z m-u a mouky hojí rychle rány a bolesti zevní. M. byl potravou a lékem národův nejstarších a, pokud dějiny starověku sahají, činí se zmínka již o m-u a mléku. Obchod s m-em byl v starověku vůbec mnohem značnější než nyní, zvláště před zavedením cukru třtinového a později řepového. Avšak přes to, že m-u nyní méně v domácnosti se užívá, přiváží se k nám z krajin zámořských ještě značné množství; tak vzrostl v těchto letech přívoz ročně až na 2,237.000 kg. Většina tohoto m-u pochází z Kuby, Mexika, Dominga, Rosario, Chili, Peru, Havany a Kalifornie. Podle nejnovějších odhadů vytěží se v Evropě ročně as 74.700 t m-u v ceně asi 50 mill. korun. Ta.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Med