Ottův slovník naučný/Martinice
| Ottův slovník naučný | ||
| z Martinic | Martinice | Martiniovka |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Martinice |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 921. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Martinice |
|
| Související články ve Wikipedii: Martinice (Březnice), Martinice (Jenišovice), Martinice (Jesenice), Martinice (okres Kroměříž), Martinice (okres Žďár nad Sázavou), Martinice (Proseč), Martinice (tvrz), Martinice (Votice), Martinice u Dolních Kralovic, Martinice u Onšova, Martinice v Krkonoších |
|
Martinice: 1) M., ves v Čechách, hejtm. Blatná, okr., fara a pš. Březnice; 20 d., 128 ob. č. (1890), Simínský mlýn. Asi před r. 1570 držel M. Pavel Kristián z Koldína (v. t.), jehož dcera Ludmila prodala je Ferd. Lokšanovi z Lokšan a na Březnici. — 2) M., ves t., hejtm., okr. a pš. Jilemnice, fara Roztoky; 102 d., 841 ob. č., 11 n. (1890), 2tř. šk., mlýn a výroba bavln, a lněn. zboží. — 3) M., osada t. při Olšince, hejtm. a okr. Vys. Mýto, fara Jenšovice[red 1], pš. Luže u Vys. Mýta; 13 d., 75 ob. č. (1890). — 4) M., Martěnice[red 2], ves t., hejtm. Vys. Mýto, okr. Skuteč., fara a pošta Proseč; 54 d., 297 ob. č. (1890), 1tř. šk. — 5) M., osada t., hejtm. a okr. Sedlčany, fara a pš. Jesenice u Sedlčan; 13 d., 90 obyv. č. (1890). — 6) M., ves t., hejtm. Sedlčany, okr., fara a pš. Votice; 22 d., 169 ob. č. (1890), fil. kostel Nanebevzetí P. Marie (ve XIV. st. far.), 1tř. šk., mlýn Mastník a hájovna. Severových. od kostela stávala tvrz, rodné sídlo pánů z Martinic. Z tvrze, která byla roku 1548 pustou a příslušela k Janovicům, zůstal hluboký příkop a zeď. — 7) M., popl. dvůr u Drnku t., hejtm., okr. a pš. Slaný, fara Malkovice. Dvůr jest majetkem Richarda Clama-Martinice, vystavěn jest na starém tvrzišti zv. »Humniště«. — 8) M. Nové nebo u Dol. Kralovic, ves t., hejtm. Ledeč, okr. Dolní Kralovice, fara a pš. Zahrádka; 36 d., 285 ob. č. (1890), zámeček s popl. dvorem kn. Auersperka, škrobárna. Ves vystavěna ve století XV. v újezdě Svatavině kapituly vyšehradské. Hašové z Újezda vystavěli zde v století XVI. tvrz, již pojmenovali M. Nové. Potom celé XVII. stol. drželi M. Vraždové z Kunvaldu. R. 1695 koupil zboží martinické J. Leop. Trautsohn hr. z Falkenšteina a připojil je ke Křivsoudovu. — 9) M. Onšovské, Bílé nebo Rubášovy, ves t., hejtm. Ledeč, okr. Dol. Kralovice, fara Onšov, pš. Košetice; 18 d., 115 ob. č. (1870), mlýn »Koutno« s pilou a škrobárna. V XV. stol. seděl na jedné části M-ic rod ze Chřenovic, jehož potomci psali se odtud Martiničtí z Chřenovic, a jinou část držel Rubáš z Martinic. V stol. XVI. připomínají se zde Lukavečtí z Lukavce, r. 1598 Mikuláš Beřkovský ze Šebířova, za něhož M. drženy ke Košeticům a naposled k Onšovu.
10) M., Martěnice, ves na Moravě na potoku Muřině, hejtm., okr., fara a pš. Holešov; 77 d., 513 ob. č. (1890), 3tř. obec. a hospodář, pokrač. šk., dvůr popl. M. byly vždy lenním statkem biskupův olomúckých. R. 1687 seděl na svobod, dvoře v M-cích Jan Krištof Vichrovský z Vichrova. — 11) M., Martěnice, ves t., hejtm., okr., fara a pš. Vel. Meziříčí; 41 d., 242 ob. č. (1890), samota Nové Dvory.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.