Ottův slovník naučný/Marienburg

Ottův slovník naučný
Marienborn	Marienburg	Marienburg (příjmení)

Údaje o textu
Titulek:	Marienburg
Autor:	Vilém Dokoupil
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 850–851. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Marienburg: 1) M. (maď. Földvár, rum. Mermbrig, také Feldiora), městečko na vtoku říčky Burzenu do Aluty v brašovské župě v Sedmihradech, má 2212 ob. (1890), z nichž 1078 Rumunů, 983 Sasíkův a 146 Maďarův; sídlo pol. okres. úřadu, pošt. úřad, stanice trati Budapešť-Predeal, řecko-orth. a starobylý gotický luther. farní chrám, roln. škola, záložna, hospodářská jednota a značné týdenní a výroční trhy. Obyvatelé živí se polním hospodářstvím, zelinářstvím, včelařením a chovem koní. V čnu r. 1529 a r. 1600 byl M. Sékely obléhán, dobyt a vypálen. Dne 16. říj. r. 1612 porazil tu Štěpán Török, vojevůdce sedmihrad. knížete Gabriela Báthoriho, voje brašovské s vojskem valašského vév. Radula spojené v krvavé bitvě, v níž vůdce brašovský, Michal Weiss, po hrdinném odporu padl. Z bývalého pevného skalního hradu německých rytířů zůstaly dodnes jen rozvaliny. Dkl.

2) M., město v Západ. Prusku, viz Malborg.