Ottův slovník naučný/Marenco
Ottův slovník naučný | ||
Mařena | Marenco | Marend |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Marenco |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 831. Dostupné online |
Licence: | PD anon 70 |
Marenco [-ko]: 1) M. Carlo, hrabě, dramatik italský (* 1800 — † 1846 v Savoně). Studoval práva v Turině a stal se radou generální intendantury savonské; žil poesii vzdálen ruchu politického. Vystoupil r. 1828 nejlepší svou truchlohrou Bondelmonte e gli Amedei a přiklonil se jí k romantismu, rozvíjeje široko dramatický děj, odhazuje pouta jednoty časové a místní. V zauzlení a rozuzlení sleduje však Alfieriho. R. 1834 vznikl Arnaldo da Brescia zpracováním nevynikající. Látku tu pozd. zpracoval Niccolini. Z ostatních tragédií či spíše dramat rodinných těšila se popularitě Pia de' Tolomei. založená na látce z Dantova »Očistce«; z téhož pramene známe i hrdiny dramat: Corso Donati a Conte Ugolino. M. napsal 15 dramat, jež vyšly souborně ve 4 sv. v l. 1835—40 v Turině; jeho Tragedie inedite vydány ve Florencii r. 1856.
2) M. Leopoldo, syn před. (* 1831 v Cevě, † 1899 v Miláně). Byl od r. 1851 v sardinském finanč. ministerstvu, zřekl se však záhy dráhy, k níž se nehodil, učil ital. literatuře na lyceích bolognském a milánském (1860 až 1871) a žil pak v Turině. Ve 20 letech vystoupil tragédií Isabella Orsini a započal dráhu literární ve stopách romantismu. Nejdůležitější činnost jeho spadá mezi l. 1860—75. Dramata veršem, v nichž převládá lyrika, vyznamenávají se elegancí a gracií. Z nich vynikají: Celeste, idillo campestre; Tempeste alpine; Marcellina; Il falconiere di Pietra Ardena; Adelasia; La famiglia; Il ghiacciaio di Monte Bianco; Carmela atd. Souborně vycházejí v 20 sv. od r. 1884 v Turině.