Ottův slovník naučný/Mardin
| Ottův slovník naučný | ||
| Mardi | Mardin | Mardisté |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Mardin |
| Autor: | Jiří Viktor Daneš |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 827. Dostupné online |
| Licence: |  PD old 70 |
Mardin opevněné hl. m. sandžaku v asijskotureckém vilájetu diarbekírském, na sev. okraji velké Mesopotamské roviny, rozkládá se v poloze dosti nepřístupné ve výši 1190 m na terrassovitém svahu skály, jejíž vrchol (300 m) opatřen jest pevností. Má hojnost dobré vody studniční. Obyvatelů 25.000 (r. 1891), z nichž 15.700 muham., 8720 křesťanů a 580 židů. Množství mešit, 9 kostelů, mnoho kaplí, několik synagog a školy. Zpracování hedvábí, vlny a koží, dříve hlavní zaměstnání obyvatelstva, v poslední době pokleslo. Město má pro svou polohu značný význam stratégický. — Sandžak mardinský má 20.740 km2 s 193.022 obyv. (1891), z nichž 121.522 muh. a 67.920 křesť. rozmanitých sekt. Spojen jest sjízdnými cestami s Diarbekírem a s Mosúlem. Vyvážejí se plodiny přírodní, obilí, sesam, víno, olivy, tabák atd. v ceně 7,266.690 fr. (1891). dš.