Ottův slovník naučný/Marcion

Ottův slovník naučný
Marcinov	Marcion	Marcipán

Údaje o textu
Titulek:	Marcion
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 825. Dostupné online
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Markión

Marcion, gnostik z II. stol. po Kr., zakladatel marcionistův, pocházel z Pontu, kde otec jeho v Sinope byl biskupem. I on stal se biskupem církve křesťanské. Na počátku vlády Antoniovy přišel do Říma, kde poslouchal syrského gnostika Cerdona a sám svou vlastní nauku počal hlásati, tak že jako haeretik z církve byl vyobcován. Zemřel kol r. 170. Spekulativní stránka gnosticismu byla M-ovi lhostejnou a hleděl význam nauky té přetvořiti ve smyslu praktické askése a lásky křesťanské v duchu nauky sv. Pavla. Ve svém Canonu uznával jen evangelium sv. Lukáše (a to ještě ne v plném znění jeho) a pak deset listův sv. Pavla. Podle nauky M-ovy měl slitováním božím na svět seslaný Kristus jen zdánlivé tělo a tolikéž i jeho smrť i ukřižování bylo zdajem (srv. Dokétové). Jeho nauka rozšířila se rychle v Italii, Egyptě, Arabii, Syrii až do Persie a udržela se až do X. stol., splývajíc ponenáhlu s manichaeismem. Spisovatelé orthodoxní proti ní horlivě bouřili. K literatuře viz Majboom, M. en de Marcionieten (Lejda, 1888).