Ottův slovník naučný/Manus

Ottův slovník naučný
Manu propria	Manus	Manuskript

Údaje o textu
Titulek:	Manus
Autor:	Leopold Heyrovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. s. 792. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Manus

Manus (lat.) jest právní moc, kterou měl v starém Římě občan římský nad svou manželkou. Žena podrobená této moci měla naproti manželovi svému, v příčině osobní i majetkové, stejné právní postavení, jako dcera otci poddaná naproti tomuto. Manželka in manu byla podrobena domácímu soudu svého manžela, byla nezpůsobilá míti vlastní jmění a nabývala práv majetkových, jež jí byla zřízena, nikoli pro sebe samu, nýbrž nezbytně a přímo manželu svému. Toto přísné manželství povstávalo trojím způsobem: confarreatione (v. t.), usu (tím, že žena žila s mužem jako manželka po jeden rok) a coémptione (v. t.). Časem, a to již velmi záhy, bylo za platné manželství uznáváno též takové, kde žena se nepodrobovala právě popsané moci manželově, nýbrž zůstala oproti němu právně samostatnou. Již na sklonku republiky jest manželství přísné méně obvyklým nežli manželství bez m. a bylo tenkráte provedeno odloučení manželství a m. s jiné ještě stránky, ježto stala se možnou m. bez manželství (v. coémptio fiduciaria). Spojena s manželstvím nebo bez něho vyskytuje se m. ještě v době císařské, vymizela však úplně do dob Justiniánových. Hý.