Údaje o textu
Titulek: Maleč
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 699. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Maleč (rozcestník)
Související články ve Wikipedii:
Maleč, Maleč (Strašín), Maleč (zámek)

Maleč: 1) M., Malič, ves v Čechách, hejtm. a okr. Chotěboř, fara Heřmaň; 48 d., 409 ob. č. (1890), evang. kostel (z r. 1891), 2tř. šk., pš., telegraf a továrna na umělou vlnu v bývalém cukrovaru. Alod. panství má 1183.28 ha. Náleží k němu zámek (ze 2. polov. XVII. stol.) s kaplí Nanebevzetí P. Marie, pivovar, dvůr v Malči; jest majetkem dra Fr. Lad. bar. Riegra. Vedle toho příslušejí k panství dvory: Hranice (s mlékárnou), Lány, Předboř, Rušínov, Víska (s cihelnou), pak lihovar, mlýn a pila v Předboři a zámek a dvůr v Modletíně. V panských rybnících chovají se vyhlášené malečské ryby. M. připomíná se r. 1278 jako sídlo vladyčí. Čásť zboží malečského příslušela od nepaměti ke klást, benediktinů vilímovských. V XV. stol. připomínají se na zdejší tvrzi Příbkové z Otoslavic, Otmarové z Holohlav, r. 1599 Barbora Chuchelská z Nestajova, od jejíchž potomků koupil M. Václav Udrčský z Udrče. Po něm tu seděl (od r. 1687) Aug. Norb. Voračický z Paběnic, po jehož smrti koupili zboží malečské věřitelé. R. 1715 koupil M. Frant. hr. ze Šenfelda, po něm dědila jediná dcera Kateřina († 1750) a ta jej odkázala Janovi Adamovi z Auersperka, od jehož potomka Františka koupil (1862) M. nynější majetník za 300.000 zl. (Srv. J. V. Neudörfl, Polit. okres chotěbořský, Čáslav, 1892, a »Světozor« z r. 1872). — 2) M., ves t., hejtm. Sušice, okr. a pš. Kašp. Hory, fara Strašín; 34 d., 254 ob. č. (1890), mešní kaple sv. Anny, vystavěná r. 1826 od obce, 2 mlýny.