Ottův slovník naučný/Mýval
| Ottův slovník naučný | ||
| Myus | Mýval | Mývatn |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Mýval |
| Autor: | František Bayer |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 951–952. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Mýval severní |
|
Mýval (Procyon Storr.), rod medvědovitých šelem (z čeledi Ursidae; viz Medvědovité šelmy), jenž má na rozdíl od ostatních plemen té skupiny tělo nízké, hlavu vzadu širokou, krátký, ale špičatý čenich, dosti veliké boltce, na nohách lysá chodidla, jež se celá dotýkají země jen v stoje, ale nikoli při chůzi, prsty dosti štíhlé, přímé, ozbrojené drápy nepohyblivými, a dlouhý ocas. Ve chrupu jest mezerních zubů (pm) , stoliček (m) . Z obou druhů r. Procyon jest známější m. severní neboli šup (P. lotor Desm.); má tělo zdéli 65 cm, zvýši 35 cm, ocas 25 cm dlouhý a srsť žlutošedou, s černou pomíšenou (pesíky jsou u kořene hnědé, výše nahnědle žluté a mají černé konečky). Čenich a chvosty při boltcích mají barvu žlutavě našedivělou; kolem očí je skvrna, na čenichu podélný pruh barvy černé, nad očima pruh žlutavě bílý. Nohy jsou žlutavě šedé a delší srsť na holeních tmavohnědá; ocas jest do šeda žlutý, zdoben 6 černohnědými kroužky a má konec téže barvy. Živý a čiperný tento m. žije v Sev. Americe, obývá po přednosti v lesích a živí se plody, ptáky a vejci, rybami, měkkýši, ale také hmyzy; je-li syt, rád potravu dříve ve vodě smočí a předními tlapami myje. Samice mívá v květnu 4—6 mláďat. Lidé m-y honí a loví jednak pro pěknou kožku, jednak i jen ze zábavy; také v zajetí je zhusta chovají. V Již. Americe, na vých. pobřeží, jest domovem m. aguara neboli krabojed (P. cancrivorus Desm.), jenž má jméno po tom, že s oblibou si loví některé druhy krabů. Jest vyšší nežli šup, má kratší boltce, srsť hustší, ale kratší a barvy žlutavě šedé, vezpod bělavé. Indiáni masa jeho požívají. Br.
