Ottův slovník naučný/Místek

Ottův slovník naučný
Misteholz-Kollern	Místek	Mistelbach

Údaje o textu
Titulek:	Místek
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 429. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Místek

Místek, město na Moravě při lev. břehu Ostravice, naproti slezskému městu Frýdku a při stanici Ostravsko-Fridlandské dráhy (M. Ostrava-Fridland) a Sev. dráhy cís. Ferdinanda (V. Meziříčí-Těšín), má 365 d., 2992 ob. č., 1116 n., 38 jiné národ., s Bahnem a Boudami 450 d., 3687 ob. č., 1148 n. a 39 j. národ. (1890), okres. hejtmanství a soud, respicientství finanč. stráže, poštu, telegraf. a telefon. stanici, čes. zimní hospodář., 5tř. německou obec. (v 6 odděl.) pro chlap. a dív, 5tř. čes. a něm. průmysl pokrač. šk., čes. a něm. opatrovnu, nemocnici, přádelnu na len, továrny na výrobu zboží bavln.; závody na bílení, barvení, potiskování lněn. a bavln. přediva, továrnu na klobouky, vatárnu a výrobu vatovaných přikrývek, pivovar a značný průmysl s lněným, bavln. a vlněn. zbožím. Pod jménem M. se vyskytuje již v XV. st. Nejstarší jméno Friedeberk vede nás nazpět až do polovice XIII. st. Již před r. 1258 koupil celé Místecko biskup olomoucký Bruno a M. s okolní krajinou stal se zvláštním lénem biskupským, jímž zůstal až do konce XIV. stol. V letech následujících, velmi bouřlivých, nevíme jak, dostal se do moci pánů z Kravař, kteří však postoupili jej r. 1402 kn. Těšínskému. Od té doby Místecko témeř po 200 let zůstalo odtrženo nejen od statků biskupských, ale i od Moravy. Knížata těšínští spravovali Místecko buď svými úředníky, aneb je udělovali hlavně slezským pánům jako léno; statkem knížecím zůstalo Místecko až do r. 1434, kdy spojeno s panstvím frýdeckým a oboje drželi páni Tvorkovští z Tvorkova až do r. 1437. Biskupství olomoucké pak všemožně usilovalo ztracené statky uvésti opět ve své držení. Až r. 1584 biskup Stanislav Pavlovský koupil Místecko a trvale je připojil k panství hukvaldskému, čímž zaniká navždy léno místecko-fridlandské. M. pak nepřetržitě zůstal městem biskupským, které jako jiná města mělo úplnou samosprávu a nižší soudnictví; ve věcech důležitějších rozhodoval vždy úředník hukvaldský nebo sám biskup, jenž koncem r. 1849 přestal vládnouti na panství hukvaldském, načež 1. lednem 1850 počaly tam vládnouti úřady. Za lenních držitelů rozmohlo se v M-tku husitství; pak byli tam četní čeští Bratři, tak že měli ve své moci kostel sv. Mikuláše (později sv. Jakuba). Biskupové však velmi důrazně proti nim zakročili, tak že mnoho let před početím protireformace na Moravě v Místku Bratří čeští úplně vymizeli. V M-ku, poměrně malém, byly pak tři chrámy. Kostel sv. Jakuba, před tím sv. Mikuláše, byl původně dřevěný, jako všecky kostely v těchto končinách. Na počátku XVII. stol. vyhořel a vystavěn znovu z kamene, zasvěcen sv. Jakubu. Kostel Všech Svatých vystavěn po r. 1716 za příčinou moru zde zhoubně zuřivšího a vynikající děkan. kostel sv. Jana a Pavla s krásným oltářem vystavěn v 80tých letech XVIII. stol.; jest ze všech nejpěknější a nejprostornější. Školství v době minulé v M-tku bylo nepatrné; škola bratrská zajisté při velkém počtu Bratří vzkvétala, ale po jejím zániku školství bídně živořilo až do Marie Terezie, kdy dle nového střihu také škola byla zařízena. Byla s počátku česká; ale když od počátku XIX. stol. přílivem cizím M. původně vždy a jen český začal se poněmčovati, v čemž mocný krok učiněn hlavně po letech 50tých XIX. stol., stala se škola ta utrakvistickou, totiž v nižších třídách učeno česky a ve vyšších německy, tak že mládež vyšla poněmčena. Vlny národnostního hnutí českého nesmírně pozdě došly až na tuto východní výspu. Teprve přičiněním několika místních vlastencův a spojených s nimi intelligentů českých zřízeno r. 1894 české gymnasium, r. 1896 česká obec. škola a r. 1898 měšťanská dívčí škola. R. 1899 dokončena stavba Národního domu. Tím vším učiněn počátek k zachránění M-tku pro český národ, kteréž bohdá bude zdárně provedeno.

Okres. soud místecký má v 4091 d. 28.457 ob. č., 1898 n., 153 jiné národnosti; z 30.752 přít. obyv. 30.141 katol., 173 evang., 427 žid., 11 jiných; z těch 11.238 muž, 16.514 žen. (1890). Okr. hejtmanství místecké zaujímá okres. soudy Frenštát a M. s 45.660 ob. č., 1975 n., 155 jin. národ.; ze 48.094 přít. obyv. 47.310 katol., 251 evang., 522 žid., 11 jin. vyzn., z těch 22.449 muž., 25.645 žen. (1890).^{[red 1]}

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Ve 28. dílu byl k heslu Místek uveřejněn dodatek, viz Místek (dodatek).