Ottův slovník naučný/Máje
Ottův slovník naučný | ||
Majdanpek | Máje | Majebasi |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Máje |
Autor: | Jan Hanuš Máchal |
Zdroj: | Ottův slovník naučný: Šestnáctý díl. Praha: J. Otto, 1900. S. 647. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Máje ve zvykosloví prostonárodním jsou mladé stromky, nejčastěji smrkové, jedlové nebo březové, které měly prvotně symbolický význam a byly výrazem přírodního mythu o boji zimy s vesnou, smrti s životem. M. takové byly symboly přírody z jara se obnovivší a její plodivé síly; proto bylo téměř u všech národů zvykem nositi m. na počátku jara nebo léta v slavnostním průvodě po vsi za zpěvu starodávných písní obřadních, v nichž se opěvovala tvořivá síla přírody, a při plesu a tanci, čímž projevovala se radost z vítězství jara nad zimou. Mnohdy bývaly m. rozmanité ozdobovány, zvláště pestrými stužkami, barevnými papíry a pozlacenými výdumky z vajec; místy oblékali je také v ženské šaty nebo navěšovali na ně malé loutky. Později prvotný význam májí vešel v zapomenutí, ale zvyk stavěti m. trval nepřetržitě dále a zachovává se v mnohých krajinách dosud. V Čechách jest na př. obyčej, že mladíci postaví m. na den 1. května pod okny nebo na dvoře domů, kdež bydlí jejich milenka. Ml.