Ottův slovník naučný/Luxemburský palác

Ottův slovník naučný
Luxembourg (osoby)	Luxemburský palác	Luxeuil

Údaje o textu
Titulek:	Luxemburský palác
Autor:	Jiří Stanislav Guth-Jarkovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. s. 482–483. Dostupné online
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Palais du Luxembourg

Luxemburský palác, palais de Luxembourg, sídlo senátu v Paříži. Původně byl to zámek zbudovaný v l. 1615–20 pro Marii Medicejskou, vdovu Jindřicha IV., od Jacquesa Debrosse ve slohu florencké rustiky a na pozemku vév. de Luxembourg-Piney, odkudž zachovalo se i jméno paláce. Obývalo jej několik princů a princezen až po revoluci, načež byl přeměněn ve vězení, pak r. 1795 v sídlo direktoria, r. 1799 palác konsulátu. Podstatné změny dal zde provésti Napoléon I. r. 1804 stavitelem Chalgrinem. Po konsulátu zasedal zde senát, v l. 1831–44 přestavěn od A. de Gisorse na palác sněmovny pairů a za druhého císařství opět senát zde zasedal až do r. 1870. Po vyhoření radnice byla zde seineská praefektura a od r. 1879 znovu ujal se tu senát starého svého sídla. Façada do ulice Tournon skládá se ze tří pavillonů spojených galeriemi. Uvnitř pozoruhodná je jenom zasedací síň a bývalý trůnní sál, dekorovaný ve slohu Ludvíka XIV., z r. 1856. Vedlejší budova Petit Luxembourg, kde bydlí praesident senátu, byla zbudována asi také za Marie de Medicis. Na jv. nedaleko obou paláců je Luxembourské museum, obsahující obrazy a skulptury žijících umělců. Podle obyčeje, ostatek ne vždy zachovávaného, díla vystavená v Luxembourském museu deset let po smrti umělcově mají býti přenesena do Louvru (v. t.) neb do některého musea venkovského. Na jih od L-kého p-e prostírá se až k ulici Augusta Comtea Luxembourská zahrada, kdysi ještě větší než nyní, ale dosud jedna z nejkrásnějších v Paříži. Mezi velikými trávníky a skupinami stromů jsou rozesety sochy, kamenné i bronzové, vesměs vynikající díla umělecká, pomníky (Watteau, Th. de Banville, Murger) a pěkná fontána medicejská od Debrosse. Gh.