Ottův slovník naučný/Luky
| Ottův slovník naučný | ||
| Lukullská hostina | Luky | Lul |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Luky |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 454–455. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Luka nad Jihlavou |
|
| Související články ve Wikipedii: Luka (okres Česká Lípa), Luka (Verušičky) |
|
Luky: 1) L.[red 1] (Luk), městys v Čechách, hejtm. Žlutice, okr. Bochov; 89 d., 654 ob. n. (1890), far. kostel sv. Vavřince z r. 1722 (ve XIV. stol. far.), 3tř. šk., pš., telegraf, četn. stanice, spořitelní a zálož. spolek, rustikální statek se zámečkem a pivovarem, mlýn s pilou. V XV. století seděli na tvrzi Židové z Vetlé, v XVI. stol. pánové ze Štampachu, od r. 1588 Prolhoferové z Purkrštorfu, r. 1652 Libšteinští z Kolovrat, načež se tu vystřídala rychle celá řada majetníků Luk, z nichž jmenujeme (1775) rodinu z Nostic-Rhineků a r. 1838 Antonii z Neuberka. — 2) L.[red 2], Kluky (Luken), ves t., hejtm. a okr. Dubá, fara Okna, pš. Doksy; 30 d., 152 ob. n. (1890).
3) L.[red 3], kdysi »Na louce« (Wiese), městys na Moravě při obou březích Jihlavky, v hejtm. a okr. jihlavském; 180 d., 1263 ob. č., 56 n. (1890), far. kostel sv. Bartoloměje, 4tř. šk., četn. stanice, dešťoměrná stanice (z r. 1896), záložna, pš., telegraf, stanice Rak. sev.-záp. dráhy (Znojmo–Jihlava), přádelna, továrna na vatu a stávkové zboží, 2 mlýny (1 parní). Fid. panství zaujímá 1452.07 ha půdy; náleží k němu zámek, dvůr, lihovar, cihelna a bažantnice, jest majetkem Ant. hr. Widmanna-Sedlnického. Nynější zámek na mírné vyvýšenině vystavěn v l. 1739—47 s kaplí Panny Marie od Max. Oldřicha hrab. Kounice; při zámku krásný park v anglickém slohu. Ve XIV. a v XV. stol. stávala zde tvrz, rychta a vrchnostenský mlýn. R. 1109 připomínají se L. mezi zbožím kláštera benediktinského v Třebíči, jež mu bylo darováno vévodou brněnským Spytihněvem. R. 1350 seděl zde Bohuněk z Volfeřova, pak Filip z Police, r. 1446 Jan z Heršic, Václav Divoček z Počepic. R. 1556 daroval L. císař Ferdinand I. Vratislavu z Pernšteina, po němž následoval Burjan Osovský z Doubravice, r. 1559 Jan ze Zahrádek, jehož potomci prodali (1584) L. Matěji Grünnovi ze Stürzenberka. Potomkům jeho po bitvě bělohorské odňaty a uděleny Václavu Jindř. hr. Thurnovi, od jehož potomků koupil panství lucké Jan Krištof Ríkovský z Dobřišť, po němž přešlo koupí (1721) na Antonína hr. z Gellhornu, hejtmana kraje jihlavského. Tento prodal L. r. 1737 Maxm. Oldřichovi hr. z Kaunic, za jehož potomků kvetlo v Lukách soukennictví. Od potomků Kaunicových koupil (1768) zboží lucké Josef sv. p. z Widmannů. V l. 1755—63 vystavěn, na místě starého, nynější kostel. R. 1775 povýšeny na městys. Nedaleko Luk stával v XIV. a XV. stol. hrad pod jménem Hradiště. Srv. A. J. Pátek, Okr. hejtmanství jihlavské, str. 101. — 4) L., ves t. (hejtm. Uher. Hradištěl, viz Louka.