Ottův slovník naučný/Lukov
| Ottův slovník naučný | ||
| Lukostřelec | Lukov | Luková |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Lukov |
| Autor: | Pavel Papáček, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 453. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Lukov |
|
| Související články ve Wikipedii: Lukov (okres Teplice), Lukov (okres Třebíč), Lukov (okres Znojmo), Lukov (Úštěk), Lukov (Vraný) |
|
Lukov: 1) L. (Lucka, Lucke), ves v Čechách, hejtm. Litoměřice, okr., fara a pošta Úštěk; 56 d., 300 ob. n. (1890), 1 tř. škola a opodál 2 mlýny a pila, chmelnice, popl. dvůr. — 2) L., ves t., hejtm. a okr. Slané, fara a pš. Vrané; 34 d., 190 ob. č. (1890), fil. kostel sv. Jiří (ve XIV. stol. far.), popl. dvůr. Bývalo tu vlády čí sedění s tvrzí, již r. 1545 držel Ruprecht z Haugvic, r. 1546 Oldřich Kekule ze Stradonic, r. 1553—1609 rod z Lobkovic, Václav V. Ždárský ze Ždáru, jenž připojil L. ke Kladnu. — 3) L. (Lukow), ves t., hejtm. Teplice, okr. a pošta Bílina, fara Radovesice; 34 d., 157 ob. n. (1890), kaple, 1tř. šk., popl. dvůr. Zdejší tvrz držel v XV. stol. Lukovský z Truzenic.
4) L., far. ves na Moravě, hejtm. Znojmo, okr. a pošta Mor. Budějovice; 76 d., 412 ob. č. (1890), kostel sv. Jana Křt., 1 tř. šk., mlýn, cihelna a vápenice. — 5) L. (Luggau), městys t., hejtm. Znojmo, okr. Vranov, pš. Liliendorf; 74 d., 366 ob. n. (1890), 1 tř. šk., opodál zámek Hrádek s myslivnou. L. připomíná se r. 1244 jako far. ves pod panstvím kláštera v Louce, r. 1358 však markrabím Joštem přikoupena k Novému Hrádku jím nově vystavěnému. R. 1406 byl L. ještě vsí, r. 1558 uvádí se již jako městečko se dvorem, pivovarem a sladovnou. Ale v XVII. stol. zaniká zde fara pro nedostatek obyvatel; teprve r. 1706 obnovena zde opět duchovní správa a r. 1749 postaven kostel sv. Jiljí.
6) L. (luž.-srbsky Łukow, něm. Luckau), okr. město v pruské Dolní Lužici na řece Borště (Berste) ležící; stanice dráhy, sídlo politických a soudních úřadů I. stolice; má gymnasium, ženskou trestnici, továrny na koberce a doutníky; pivovarství; 4514 obyv. (1890). R. 1813 svedli tu Prusové a Rusové vítěznou bitku s Francouzi. Srbský jazyk vymizel v Lukově již asi v XVI. stol., kdežto v okolních vesnicích mnohem déle se udržel. Okres lukovský (patřící k prus. vlád. obvodu frankfurtskému) má 1294.20 km2 a 63.771 obyv. (r. 1890). Pp.