Ottův slovník naučný/Lukavec
Ottův slovník naučný | ||
Lukavac | Lukavec | Lukavec Jan |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Lukavec |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 448. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Lukavec | |
Související články ve Wikipedii: Lukavec (Fulnek), Lukavec (okres Litoměřice), Lukavec (okres Pelhřimov), Lukavec u Hořic |
Lukavec: 1) L. dříve Brankovice, městys v Čechách, hejtm. Pelhřimov, okr. Pacov; 154 d., 1128 ob. č. (1890), far. kostel sv. Václava, na hřbitově kaple sv. Anny, 3tř. šk. , pš., četn. stanice, 3 mlýny. Alod. statek L. (se Slavětínem a Mezilesí-Týnem) zaujímá 1496.3 ha půdy, se zámkem, dvorem, pivovarem a lihovarem, náleží Arnoštu kn. Lowenšteinovi. Opodál popl. dvůr Bubeneč. Po vyhoření starého Mariánského kostela vystavěn (1658) nynější. Ve XIV. stol. připomíná se tu fara. Bývalý kostelíček Matky Boží za L-vcem r. 1765 vyhořel. Býv. tvrz byla rodným sídlem Lukaveckých z Lukavce, z nichž Mikuláš ml. účastnil se odboje stavů českých, začež mu statek L. i s tvrzí od král. komory zabrán a prodán (1623) Volfovi Jiřímu sv. p. z Pöttingu. Potom se tu připomínají Alžběta Konstancie, ovd. Oprštorfová, Vilém z Gerštorfu (1659), Václav Sylv. Smrčka ze Mnichu (1662), Jan z Greifenberka (1664), potom rodina Devaldova (do r. 1707), Stockhamrova, Briffautova ze Slavětína (do r. 1831), Thunova a od r. 1841 knížecí z Lowenšteina. Na přímluvu Mikuláše Lukaveckého z Lukavce povýšil (poč. XVII. stol.) císař Rudolf II. L. na městys, uděliv mu znak městský (vyobr. č. 2632.): štít modrý, s vrchu u pravého rohu polem vykrojený, v něm u zpodu na zeleném trávníku dva hrady stříbrné barvy s branou otevřenou a dvěma věžemi. — 2) L., ves t., hejtm. Král. Hradec, okr. a pš. Hořice, fara Bělohrad u Jičína; 107 d., 632 ob. č. (1890), 2třidní škola, dvůr popl. a mlýn. Bývalá tvrz byla sídlem Lukaveckých z Lukavce, po nich tu seděl (1550) Adam Karlík z Nežetic, Stařlmští z Libšteina, Ferd. Ant. Mladota ze Solopisk, jenž prodal (1692) L. k Bělohradu. — 3) L., ves t. (hejtm. Klatovy), viz Lukavice 1). — 4) L., Lukovce (Lukowetz), ves t., hejtm. Litoměřice, okr. a pš. Lovosice, fara Čížkovicc; 69 d., 465 ob. n. (1890), 1tř. šk., veřej. kaple sv. Prokopa, dvůr popl., vinice. Bývalo tu prý panské sídlo s tvrzí.
5) L., ves ve Slezsku, hejtm. Opava, okr. Bílovec, fara a pš. Fulnek; 93 d., 509 ob. č., 48 n. (1890), fil. kostel sv. Jana Křt., 1tř. šk., 2 mlýny, pila, pivovar. Alod. statek (329.07 ha půdy) se zámečkem a s dvorem drží princ Filip hr. Flanderský.