Ottův slovník naučný/Lucifer (svatý)
Ottův slovník naučný | ||
Lucifer | Lucifer (svatý) | Lucifuga dentata |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Lucifer (svatý) |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 415. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Lucifer, svatý, biskup cagliarský na Sardinii († 371 v Cagliari). R. 354 vyslal jej papež Liberius k císaři Konstantiovi, aby svolal církevní sjezd, na němž by se rozhodlo o žalobě ariány opět vznesené na Athanasia, biskupa alexandrijského. Na synodě milánské (355) zastával se L. horlivě Athanasia a nechtěje podepsati jeho odsouzení popudil na sebe tak Ariány, požívající přízně Konstantiovy, že byl sám vypověděn. Po nastolení Juliána Odpadlíka (361) bylo L-ovi dovoleno, aby se vrátil do svého biskupského sídla, když však na alexandrijské synodě (362) byl ariánům a semiariánům dovolen návrat do církve a biskupům jejich slíbena opět jejich biskupství, L. protestoval proti této shovívavosti a vrátiv se do Cagliari odtrhl se od tehdejšího církevního celku a zemřel jako schismatik. Na Sardinii byl ctěn po smrti jako svatý a přívrženci jeho (luciferiáni) rozšířili se nejen po Sardinii, nýbrž i po Španělsku, Gallii, Italii a v Africe. R. 1803 Pius II. L-a kanonisoval. Lucifer sepsal: Pro sancto Athanasio ad Constantium imperatorem libri II; De regibus apostaticis; De non conveniendo cum haereticis; De non parcendo in Deum delinquentibus; Moriendum pro Filio Dei (Paříž, 1568; Benátky, 1778). Spisy L-ovy vydal nově Hartel v »Corpus scriptorum ecclesiasticorum latinorum« (14. sv., Vídeň, 1886).