Ottův slovník naučný/Lubecké městské právo

Ottův slovník naučný
Lubecká zátoka	Lubecké městské právo	Lubeček

Údaje o textu
Titulek:	Lubecké městské právo
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. s. 397. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Související na Wikidatech: lübecké právo

Lubecké městské právo jest z nejstarších a nejdůležitějších práv německých. Užívalo se ho v pobřežních zemích Baltického moře, jako v Šlesviku, Holštýnsku, Meklenbursku, Pomořansku, v několika pruských městech, v Livonsku a v Estonsku. Základem jeho jest nedošlá nás listina Jindřicha Lva, kterou r. 1170 uděleno bylo městu Lubeku právo města Soestu (jus Susatense). Nejstarší kniha tohoto práva (s lat. textem) pochází asi z l. 1226–27. Kromě toho jsou lat. texty pro města Tondern ve Šlesviku z r. 1243, Reval v Estonsku z r. 1257 a Gdansko z r. 1263. Od 2. pol. XIII. stol. objevují se již texty německé, kterými starší texty latinské se vytlačují. Na konci středověku splynulo l. m. p. s hamburským z r. 1270. Velmi dlouho se užívalo l-ho m-ho p-va v pruských městech Elblagu, Brunsberku a Frauenburku. Potvrdiliť je těmto městům ještě polští králové Vladislav IV. r. 1639 a Jan Kazimír r. 1649. V Polsku tištěno bylo pouze jedenkráte (ve sbírce zákonů Łaského). Poslední úředně publikovaná revise l-ho m-ho p-va pochází z r. 1586, další vydání jsou z r. 1728 a 1829. V l. 1642–43 vydán byl obšírný kommentář k l-mu m-mu p-vu, sepsaný něm. právníkem Meviem (4 díly; 3. vyd. ve Frankfurtě, 1679). – Srv. Hach, Das alte lübische Recht (Lubek, 1839); Michelsen, Der ehemalige Oberhof zu Lübeck (Altona, 1839); Frensdorff, Das lübische Recht nach seinen altesten Formen (Lipsko, 1872); Kasso, Obzor ostzejskago graždanskago prava.