Ottův slovník naučný/Loděnice (obec)
| Ottův slovník naučný | ||
| Loděnice | Loděnice (obec) | Loděnka |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Loděnice (obec) |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 250. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Loděnice |
|
| Související články ve Wikipedii: Loděnice (okres Beroun), Loděnice (okres Brno-venkov), Horní Loděnice, Loděnice (Jedousov), Loděnice (Holasovice), Moravská Loděnice |
|
Loděnice: 1) L., far. ves v Čechách na potoce t. jm., hejtm. Hořovice, okr. Beroun; 65 d., 788 ob. č., 8 n. (1890), kostel sv. Václava z r. 1725 (ve XIV. stol. far.), 3tř. šk., pš., telegraf, přádelna a tkalcovna bavlny, vinohrady, mlýn. Ves připomíná se r. 1179. a náležela ke hradu Karlšteinu. V blízkém údolí poražen dne 23. led. 1179 kníže Bedřich od Soběslava II. V XVII. stol. zanikla fara a při kostele zřízena r. 1783 lokalie, jež povýšena r. 1857 na faru. — 2) L., osada t., hejtm. Pardubice, okr. Přelouč, fara Lipoltice, pš. Choltice; 14 d., 144 ob. č. (1890), popl. dvůr, zv. »Horecký«, a mlýn. — 3) L., ves t., hejtm. Slané, okr. Nové Strašecí, fara a pš. Mšec; 38 d., 193 ob. č., 7 n. (1890).
4) L., far. ves na Moravě, v hejtm. a okr. moravsko-krumlovském; má 119 d., 57 ob. č., 602 n. (1890), kostel sv. Markety, 2tř. šk., pš., 2 cihelny a alod. statek Karla svob. p. Stummera, vinařství. R. 1185 dne 10. pros. svedena ve zdejším okolí krvavá bitva mezi Kunratem Otou a Přemyslem Otakarem. (Srv. V. Brandi, Kniha pro každého Moravana; Brno, 1892, str. 153.) — 5) L. Moravské, ves t., hejtm. a okr. Olomúc, fara a pš. Bohuňovice; 102 d., 657 ob. č. (1890), kaple. — 6) L. Německé, far. ves t., hejtm. a okr. Šternberk; 115 d., 4 ob. č., 819 n. (1890), kostel sv. Isidora (od r. 1784 far.), 3tř. šk., doly na želez. rudu.
7) L. (Lodnitz), ves ve Slezsku, hejtm. a okr. Opava, fara Neplachovice, pš. Skrochovice; 70 d., 151 ob. č., 333 n. (1890), 1tř. šk. Alod. panství s Táborem, Štemplovcem a Kameňcem o 746.94 ha, k němuž náleží zámek, dvůr a mlýn, drží Leopoldina sv. pí. Widmannová. Ve XIII. stol. připomíná se zde zvláštní statek, na němž seděl Bedřich (1280) a Budislav z Loděnic. Do té doby spadá asi vystavění tvrze. V XV. stol. náleželo zboží loděnické přímo knížatům krnovským. Po r. 1500 seděli zde jako na zboží zpupném rozliční rodové, zejména Jindřich Šíp z Bránice, r. 1532 Jindřich Fulštein z Fulšteina, r. 1537 Jindřich Moravský z Roudnice a jeho synové, r. 1592 Martin Kynar z Šarfenšteina, za něhož L. děleny na dvě části, kteréžto rozdělení zůstalo pod rozličnými rody do r. 1704. Tehdy za pánů z Ehrenkronu obě části spojeny. Z rodu toho přešly L. sňatkem skrze Marii Barboru na Jana Juliána z Froble, při jehož rodě trvaly do r. 1787, kdy je koupil Karel z Töpferů. Tento r. 1812 prodal zboží loděnické Marii Anně hr. Sedlnické z Choltic, jejíž dcera Leopoldina, provd. za sv. pána Widmanna, L. drží dosud.